Uplynulé dny, které následovaly po zběsilém týdnu, se vydařily natolik, že z nich budu ještě chvíli dožívat. 🙂
Už dlouho jsem si přála navštívit německý Kuhstall, kravín, chcete-li.
Zrealizovala jsem tak výlet z německé Schmilky přes Groser a Kleiner Winterberg až k samotnému cíli.
Nenápadných 13 kilometrů se v terénu skal a převýšení roztáhlo do intenzivních 4 hodin, ale o to vlastně šlo.
Zažít zářijové tričko a kraťasy co nejvíc to jde.
Výhledy z Kleiner Winterbergu.
Kuhstall.
A sladká tečka na závěr.
Mlýn ve Schmilce, který z vlastní bio mouky peče chleby, pizzu a i tyhle nejbáječnější makový šneky.
Domů jsem koupila celozrnný špaldový chleba a samotářsky si ho ukrajuju, protože zatímco mně chutná, zbytek se na něj moc netváří. 🙂
Navštívila nás ségra s dětma a vyklubal se z toho večer v tričku.
Lamač.
V sobotu měl Šimon zápas v Děčíně, a tak jsme s Áňou spojily cestu s menším výletem.
Do Huntířova na mlýn a rozcestník království, kde se natáčela Pyšná princezna.
A stihly jsme i Labskou Stráž.
Zafandily jsme a měly radost, protože jsme se dočkaly vítězství!
Kuk.
A tady už neděle s titulkem „Čekání na dědu“.
Pozvali jsme ho na oběd a vyzvali na pár koleček mariáše.
Připravila jsem pečený řízky v cornflakách s rakouským bramborovým salátem, kuřecí vývar a upekla tvarohové svatební koláčky:).
A tím končím dnešní hlášení!
Ještě tu mám pár podzimních maličkostí, ale to si nechám zase na příště.
Ať máte pohodový dny:-).
Brzy zase ahój!
A.)
Svojkov
Věnec bez kompromisů
Na Jardu!
Kulturní den


Napsat komentář