A je…

…po pářce!

Hlavní otázka, kterou jsem si jako matka dětí zatím ještě furt dost neznalá musela položit, byla, co s dárkem.

Jako malá jsem měla nejradši svou oranžovou tatru a modrej samopau, rozumějte samopal.

Tatru Šerif zdědil po svém starším (ne)vlastním bráškovi a místo samopau má lžíci od bot.

Rozhodla jsem se proto, že ho obdarujeme všichni společně jedním dárkem.

Nadčasovým!

Toto teepee jsem měla vyhlídnuté dlouho a stejně tak dlouho jsem koketovala s myšlenkou, že jej zkusím nějak stvořit sama.

Naštěstí mi stále ještě trocha té soudnosti zvostala, takže jsem to nechala na profících a zároveň tak svou koupí podpořila jejich práci.

Je z Fleru, jak jinak.

Najdete jej pod tvorbou Vigvam design, jejichž výrobky sice nepatří mezi ty nejlevnější, ale komunikace, ochota a kvalita provedení rozhodně na výbornou.

Součástí teepee byly i tyto dva čtvercové polštářky, spodní podšívka je oboustranná, takže ji lze otáčet dle nálady a míry zašpinění.

Stejně jsem se nemohla zbavit pocitu, že k prvním narozeninám MUSÍM darovat něco, na čem se budu podílet víc jak finančně.

Kousla jsem se a prošla ty tisíce fotek synka, udělala výcuc a nechala vyvolat.

Koupila mramorovou tapetu a polepila staré fotoalbum, které jsem zaplnila našimi společnými fotkami.

Řeknu vám, takhle po večerech, doják jako Brno.

Tak, dárky bychom měli a teď už k samotné oslavě.

Musím říct, že přípravy mi se škodíkem po boku daly dost zabrat.

Naštěstí mě to baví i tak.

Když všem chutná a já se pak zpětně, při prohlížení fotek a pohlednu na uklizenou kuchyň, můžu poplácat po rameni a říct si, že už se můžu vdávat (čteš, jo??????). :-))

A čím jsem letos hostila?

Fakticky hodně neskromně musím říct, že na moje šisáky se celá rodinka vždycky tak těší, že už si nemůžu dovolit je neudělat.

Takže tentokrát mini verze spolu s jahodovo-ostružinovou polevou.

Skvělá, jarní a osvěžující nádivka s uzeným a listovým špenátem.

Pak taky moje zamilovaná čokoládová pěna z kvalitní hořké čokolády. Podávaná v této maxi skleničce na víno (která mi přijde strašně vtipná a piju z ní vždycky, když mám roupy), působí elegantně a luxusně. Přesně tak totiž i chutná:-).

Já sice hermelín nejím, ale tohle je sázka na jistotu, jak zaujmout a oslnit.

Hermelíny plněné vlašáky a česnekem nejsou ve finále žádnej průšvih, až na vyšší obsah tuků, kterému se můžete vyhnout tím, že sáhnete po nízkotučném hermelínu, který má více bílkovin a méně tuků.

Byly i česnekové jednohubky z Paloučku a čerstvá pomerančová šťáva k přípitku.

A dort?

Samo, že byl!

A ne jen tak ledajakej!

Jahodový raw cake.

Recept během týdne vložím do receptáře, nebojte!:-)

Tady už je jedna sesterská.

Ta vlevo jsem já.

A ta vpravo je můj Michal Jančařík.

……

Pod čarou

A abyste viděli, jak silně jsem měla celé připravy pod kontrolou, zde malá ukázka.

Tímto bych také chtěla poděkovat synkovi, který se, spolu se svou silikonovou stěrkou, intenzivně podílel na přípravách.

Chlape, máš to u mě!

A vy mějte pěkný týden!:-)

A.)

picture