Anděl na dovolené…

Abyste věděli, tak já tu stravu neflákám ani na dovolené.

Obzvlášť snídani ne!

Tak tedy cuketová buchta, bílý jogurt, rybíz, ostružiny čerstvě utržené a taky meloun.

Cílem naší rekreace bylo seznámit Šerifa s vodním prostředím ve zdejším termálním koupališti, kde jsem k vodě přičichla jako malá i já. 

Voda zde má 27 stupňů, takže je často ve vodě tepleji jak na vzduchu.

Se Šerifem jsme vždy vyrazili zavčasu tak, abychom se vyhlnuli davům, nespálili se a snídaní pořád ještě syti. 

Na rozehřátí jsme zvolili dětské brouzdaliště, které se ukázalo býti bez výbavy vodních hraček celkem nudným. 

Změnili jsme strategii. Já oblíkla svoje teen plavky s nápisem Hello Kitty na zadku, jejichž zaříznutý spodní díl mi připomněl krutou pravdu, že už teen fakt nejsem:-)).

A vyrazili jsme plavat do bazénu na dospěláky, kde jsme vydrželi něco jako splývat a dovádět skoro dvě hodiny.

Šerifa to neplánovaně neutahalo. 

Naopak pln dojmů a svačinky, posedl ho démon a dali jsme dalši dvě kolečka.

Koupaliště se nachází podél řeky Labe, takže jsme se po koupeli promenádovali ve stylu lázeňských šleháků – jak já říkám…

…až jsme narazili na dva živočichy zvané nutrie.

Těm se Šerifova splašenost asi moc nezapomlouvala, a tak se nám střídavě schovávaly, z čehož byl synek silně hysterický a dokola halekal: "čotojetodleto".

Kdo mu nerozuměl, z gest určitě pochopil.

A tak jsme si krátili doobědové chvíle u břehu Labe a číhali na nutrie.

Ty si na nás nakonec zvykly a za nepřetržitého pobízení kamínků, plevele, trávy, slámy, boty, tkaničky se nám ukazovaly v častějších a delších intervalech.

Cestu zpět k domovu jsme si udělali malinko okružní.

Hrad Střekov se zdymadly.

A taky Průčelská rokle.

K večeru pak Šerif hodil s babičkou řeč na téma petrželkaprostěletosneroste. 

A šlo se spát. 

Tím končí náš příběh.

Mějte se krásně, ulepeně, upoceně, zadýchaně a celkově tak nějak letně!

A:-)

picture