Včera odpo, kdy ještě předpověď hlásila, oproti dnešku, slunečné a teplé počasí, jsme vzali košík, sváču, mimino na záda a vyrazili na sběr šeříku.
Z loňska mám ozkoušený jeden šikovný keř uprostřed louky, kde panují jisto jistě ty pravé bio podmínky klíčové pro tvorbu šeříkového sirupu.
Vzali jsme to výletem přes les a v místě sběru jsem dětem zaimprovizovala menší piknik, zatímco já plnila košík vonícími trsy květů.
Doma jsme se týmově dělili o práci s otrháváním kvítků a následně se pustili i do vaření sirupu.
Ten jsem tentokrát nepřibarvovala borůvkami, takže zůstal v těžko identifikovatelné světlé. Vařila jsem jej klasickým způsobem, pouze s cukrem a citronovou šťávou.
Pár kvítku jsem přihodila do tvořítka na led, pro trochu té estetiky.
Sirup je nejlepší s vychlazenou perlivou vodou zakápnutý citrónem spolu s ledem. Takto jeho květinová chuť nejvíce vynikne.
Zkoušeli jste jej někdy? U nás je spolu s bezovým hodně v kurzu!
Tak na zdraví!
Ála.)
Ve stopě
Z mé stávající životosprávy
Takový to znáte to.
Nashromáždilo se…
Tyjo tak z šeříku by mě to vůbec nenapadlo, tak to asi vyzkouším 🙂 Díky za tip! 🙂
Ještě se zeptám, nechává se taky naložený do druhého dne? Nebo jen hodíš květy do vody s cukrem a citronem a hned vaříš? 🙂
Rozhodně myslím, že stojí za pokus:-).
Obrané květy jsem přidala do vroucí vody, ve které jsem rozpusila cukr, minutu povařila a pak nechala tak 15 minut v klidu v teple louhovat. Nakonec zakápla citronem a prolila plátnem, abych se zbavila nechtěného. Pro barvu můžeš přidat 4,5 borůvek, aby byl šeříkově fialový:-). Ať se podaří!