…my si tu žijem:-)
Blog
Můj milý deníčku…
…mám v sobě jednu kávu a trochu se mi to dnes rozepsalo:-)
Že by už?
Uběhly tři roky, během kterých jsem střídavě byla a nebyla těhotná.
Můj do té doby pravidelný pohybový a stravovací režim zažil období těhotenských stravovacích rebélií, občasné, nijak strukturované trénovaní v krátkém neočekávacím období, váhový návrat, ale i opětovný druhotěhotenský přírustek v podobě čtvrtmetráku.
Nyní zažívám něco jako národní obrození. Návrat. Návrat k něčemu, co vždy bylo mou součástí a na co se nedočkavě třesu už pěknou dobu.
A ono už! Už je to tu.
Tři, dva, jedna, teď!
Vybíháme!
Dnes trochu na sladko
Zdravím vás při neděli.
Dnes o tom, jak si počítám kroky.
Jak čekám, až mi něco vyroste.
Čím nadšeně sladím.
A nakonec pak přisladím i vám:-)
A tým je kompletní:-)
Prvních pár dní doma za námi.
Jejich atmosféra je natolik specifická a jedinečná, že by byla škoda ji alespoň v pár řádcích a obrazech nezaznamenat.
Radosti a starosti tohoto týdne
Pojďme i tento týden shrnout, co přinesl:-)
Tento týden se událo…
* Vyvalila jsem se.
Mé kontury již tak tak sedí na rozměry zahradních židlí.
Tento smutný fakt jsem pro jistotu zajedla kilovým pytlíkem lusků. Prvních letošních. A poprvé v třičku.
Na sběru
Dny jako tyto jsou pro mě vrcholem životního štěstí.
Zajímá mě…
…kolik dalších nedělních digestoř selfíček ještě stihnu pořídit!
Každopádně, i dnes tu pro vás mám všehochuť z uplynulého týdne.
Zase hodně kytiček, pak nějaký ten nákup potravin a taky cvaky jarní výzdoby, však mrkněte sami:-)
Před dvěma lety touto dobou…
Ajn Líbesbríf pro Šerifa.
Dvouletého!