Déšť přinesl ochlazení. Po korsických skoro čtyřicítkách je to pro nás docela změna, ale vlastně jsme za ní rádi. Doma jsme rozjeli výstavbu samostatných pokojíčků pro děti a po kouskách bychom ji chtěli do konce prázdnin stihnout. První den po návratu jsem šla na večerní procházku očíhnout rajón a přinesla sem si domů kytici slunečnic….
Blog
Korsika – část druhá
Sarténe. Město s dlouholetou tradicí krevní msty a údajně nejkorsičtější město. Nabídlo nám mnoho útulných zákoutí. Já osobně, kdybych tu byla bez dětí a nepanovala taková vedra, věnovala bych průzkumu měst, která jsme navštívili, více času. Protoulala bych každou uličku, sedla si na dlouhý kapůčo do tý nejmalebnější kavárny a jen bych čučela. A ještě…
Korsika – část první
Pěkně vás vítám:-), pomalu se mátoříme z naší dobrodružné dovolené, kam jsme se po vzoru loňské Anglie vydaly s Kaťáskem (přezdívka z gymplu, neměnit, prosím) a dětma na vlastní pěst. Když jsme tak v zimě nadávaly na nedostatek sluníčka a tepla a přemýšlely, kam bychom vyvezly děti letos, váhaly jsme. Původní plán počítal s Francií…
Čechy krásné, Čechy mé (Podkrušnohoří)
Mami? A ty ráda fotíš, viď? Ty hodně ráda fotíš, viď? (Áňa, než ji vypadl zub). … Odpověď všichni známe a v tomto příspěvku jsem se činila ještě víc – když ono odolat fotogenickému létu, kvetoucímu a zelenému, to nejde. Navíc oblast, kterou jsme vzali za cíl – Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory,…
Čechy krásné, Čechy mé (směr jih)
Léto bez zastávky v Jižních Čechách by bylo, přiznejme si, trochu šizený. Cesty lemované obilím, které zdobí letní trio: vlčí mák, chrpa a rmen. Nekonečno rybníků a malebných vísek s kostelíky a retro sámoškami. Lidi mi tu vždycky přišli vřelejší, víc se zájmem o druhé – to my, sudeťáci ze severu, moc neznáme. 🙂 Každý…
Prázdninky, pojďte!:-)
A tak jsme se dočkali. První dvě rána, kdy nevstáváme s pátou a můžeme se válet, jak dlouho se nám chce. Letošní prázdniny byly hodně vytěšený. A myslim, že i zasloužený. Já jsem si poslední odučenou hodinu oslavila podle svýho – vyšlápla jsem Jedlovku a hezky z vršku jsem si přehrávala události uplynulých měsíců. Šerif, krom slíbený…
Spondeo ac polliceor
Před třemi roky, kdy Aničce byly tři roky a Šerifovi pět, jsem po pěti letech doma s dětma nasedla na autobus do Prahy na přijímačky na FTVS. A tenhle den – jak stojím v Karolínu a latinsky přísahám výměnou za ruličku – jsem si cestou představovala. Moc šancí jsem tomu nedávala, vlastně jsem ani nečekala, že…
Ahóóóój!
65 km stojaté, ale krásné Berounky. Můj první vodák se školou v roli pančelky. Pluli jsme naprostým olejem, krmili se nekvalitním stánkovým jídlem a snídali instantní kávu 3v1. Hleděli jsme tváří v tvář překrásnému ledňáčkovi a když se nám zachtělo, seskočili jsme z lodi a plavali si podél řeky, jak dlouho se nám chtělo. Večery…
Chorvatsko 2*0*2*3
Chorvatsko umíme. Troufám si říct. Na Istrii jezdíme odmala (mého mala), a tak už se určitými, každoročně se opakujícími, vůněmi, vjemy i zážitky, stala součástí léta – teď už nejen mého, ale i generace níže. 🙂 Letošní verze se nesla v minimalistickém duchu. Cestovali jsme menším autem, někdo dojel autobusem, i tak jsem ale na cestu…
Pěknou neděli…
…od nás od vysílače!:-) Prádlo schne venku na terase, koláč s kávou zakrojeny. Den budeme prolévat bezovkou a kávou, protože dnešní úplněk nám všem dal nějak zabrat. Čekají nás poslední týdny, vlastně dny ve škole s vidinou prázdnin před sebou. Miluju květen, ale jak se zdá, červen z výše uvedených důvodu ještě o chlup víc…:-) …