Cornwall – kukuřičná zeď

Ahoj při neděli:-),

včera navečer jsme se vrátili ze školního zájezdu do Anglie a já mám pro vás slíbený report z cest. Abyste třeba taky mohli podlehnout kouzlu této zemi jako já. Tak jdem na to. Mirek Táborský vás provede…:-).

….

Den první: belgický Gent

Minulý rok jsme stejně jako loni začínali Belgií – konkrétně Bruggami.

Letos jsme Bruggy vyměnili za stejně tak krásný Gent.

Opět je to město protkané kanály, takže nás neminula plavba lodičkami.

A taky spousta ikonických domečkořadí, která mi připomínají nizozemský Amsterdam.   Den druhý: trajekt, Corfe castle, Exeter 

Druhou noc jsme strávili ve francouzském přístavu Calais, odkud jsme hned ráno vypluli do Anglie.

Tady přichází vždy můj první uf moment, když se nám podaří bez problémů dostat studenty přes hranice.

A taky první vau moment – když piju teplý kafe se sconíkem a vítají mě u toho doverské útesy. Tady už zastávka první – Corfe castle.  Ze kterého jsme posléze přejeli do Exeteru, kd jsme byli ubytováni u rodin.

Toto impozantní katedrála z 12. století. U památek těchto rozměrů nedokážu pochopit, jak je dokázal člověk vytvořit.  Den třetí: Tintagel castle, Dartmoor

Tady už se lámal chleba a my se ocitli v pravém srdci Cornwallu.

Letos jsem vybrala tuto část Anglie a program sestavila tak, aby byl pro studenty co nejzajímavější.

A cornwallské pobřeží je prostě krása.

Řada ze studentů samozřejmě už u moře byla, ale anglické moře je jiné. V kontrastu se zeleným pobřežím a zdejší bohatou flórou uchvacuje oproti mořím na jihu úplně jinou atmosférou. Nehledě na to, že keltské moře je součástí Atlantiku, a tak je i působivě divočejší.  Socha krále Artuše.  S Merlinovou jeskyní a jeho vyobrazením ve skále.  Tady už Dartmoor.

Národní park s volně pobíhajícími polodivokými koňmi.

Tady jsme zakusili řádné anglické větrno. Já si pamatuju Dartmoor v deštivém a podzimním počasí, které mu prostě sluší nejvíc.

Nekončící drsné pláně, kamenné menhiry…prostě Jane Eyerová vajb – jak by řekli studenti.   Den čtvrtý: Land’s End, prehistorické monumenty Men an Tol, Lianyon Quioit a St. Michael’s Mount. 

Konec země.

A další kouzelné scenérie.

Extrémní větrno, ale azuro.  Procházka podél útesů k pláži.. …kde se čtveřice odvážných vykoupala.  Typická původní architektura.  Tady už procházka za několik tisíc let starým uměním.  S další typickou cornwallskou architekturou – pozůstatky těžebních budov. Ikonický St. Michael’s Mount – poslední zastávka dne.

Zde foukalo tak moc, že ačkoliv jsme přišli v řádném rozmezí odlivu, hrad byl uzavřen a my tak obdivovali krásu místa pouze z pláže.

Jinak – sourozence zdejšího hradu naleznete ve Francii, kde byl postaven jako první. Často se tato dvě místa zaměňují.  Během přílivu je tato cesta zaplavená. Na hrad se tak dostanete pouze lodí.

Den pátý: Londýn

Noční můra všech pedagogických pracovníků.

Naopak TOP zážitek pro studenty.

Londýnem se vždycky dorazíme. Máme tu 9hodinový výsadek, během kterého nachodím kolem 25 km.

Ale.

Vidět světové ikony a nechat se svézt londýnským okem je prostě zážitek, na který se nestěžuje.

Když po výsadku utahaní dojdeme v plném počtu do autobusu a zaklapnou se dveře, přichází druhé, významné uf. 

A to závěrečné se dostaví ve Šluknově před školou, kdy předám posledního nezletilého do rukou zákonných zástupců. 🙂

Ani nevíte, jak jsem ráda doma.

Mám tyhle výjezdy strašně ráda. Mají skutečný smysl a přesah do života.

Vidět výrazy studentů, když poprvé spatří Big Ben, útesy nebo se poprvé plaví trajektem – to násobně vrátí všechny ty hodiny zařizování a plánovaní, non-stop zodpovědnost.

Pravdou ale je, že člověk jede 24/7, málo spí, furt někoho shání a počítá a taky tráví hodně časy přesuny. Což vyčerpá.

Ale pak se vrátí domů a rochní si, jaký pohodlíčko ho tu čeká…:-)

Snad se vám dnešní průřez uplynulého týdne líbil.

Jdu si dát kafe na terasu a pomalu se chystat na následující týden.

A pokud se nepletu, čekají nás dva za sebou zkrácené – to nezní vůbec špatně.

Mějte prima dny…

A.)