Dovolená s králíkem

Ahoj ze základny! 🙂

Jak se vám daří? Doufám, že jste uplynulý týden přežili ve zdraví a užíváte léta…

My jsme první týden našlápli docela intenzivně. 🙂

Vyrazili jsme do Bílých Karpat.

A ne sami.Sbalili jsme taky Zajdu. :-)))Cesta byla:

klikatá,

dlouhá,

hezká,

drncavá,

a díky Zajdovi i napínavá.

Netušili jsme totiž, jak náš výjezd přijme. Zjistili jsme taky ale, že v rámci výbavy a výstroje se máme stále kam posouvat. Cestou jsme si udělali zastávku v Plumlově. Zdejší, stejnojmenný zámek mám už dlouho na seznamu míst, která jsem chtěla/chci vidět.  Moc se mi líbila zdejší kavárna a ještě víc zdejší ice latté.

Kdo uhádne, co (nebo snad koho?!) nesl Šimon v tašce?!:-)Áááá! Tady už naše dočasné apartmá ve Valašských Kloboukách. Vybírala jsem s citem.

S citem pro samotu.

Klid.

Pocit prázdnin u babičky.

A vůni dřeva prázdninové letní chatky.

Scénář dní víceméně stejný a osvědčený: výlet, odpočinek každý dle svých preferencí a pak „dětiiii, večeřéééé“.  Viděli jsme toho hodně.

Jako první Velkou Javořinu.

Vlastně spíš nejvyšší.

Bravo! Líbil se nám ale i nedaleký, pohádkový mlýn Kuželov.  Odpolední Carcassonne střídaly kostky. Večerní Královec – tam jsme si chodili, jak se nám zlíbilo – mít rozhlednu pět minut od spaní, mě docela rozrušovalo. Výhledy ráno, výhledy večer – to je žolík.  A to vysvětluje i můj vzhled – vstaneš a jdeš.   Večerní siestičky. A tady už Žítková.

Vesnička, kterou proslavily Žítkovské bohyně.

Tady jsme si prošli moc pěkný, výhledový okruh.

   

Večerní výšlap ve dvou na pozorovatelnu Durch.

Uf, uf stoupání na Vršatec.

Den, kdy jsme překročily (nejen česko-slovenské) hranice.  Tady už jsem si připadala jako v HORÁCH.

Místo sviště jsme potkali oslíka, který dotíral.  Chmelová – druhý nejvyšší vrchol Karpat.  A odměna za každodenních 20 tis kroků. Rozhledna Salaš. Dvě sedmičky zaklenuté do sebe.

Nevím, jak vám, ale mně se líbí.

Mám tyhle ufo rozhledny zasazené do přírody docela ráda. Vytváří zajímavej, nevšední kontrast.  Místní koupálko.

S reprákama, ze kterých se linuly hity Lunetiků a langoše k prodeji u stánku.   Výhledem jsme se rozloučili s Karpatami a za aktuálního blackoutu jsme dojížděli na poslední benzín domů.  Tak, Karpaty ahój!

Bylo u vás blaze!

A asi nevidíme naposledy:-).

…

S vámi snad taky ne!

Takže jen dočasné, tradiční ahój a brzy zase tu!

Na značkách.

Budu se těšit.

A.)