Korona režim

Pěkný pátek všem,

zdravím do vašich karantén z naší karantény.

Se současnou situací se pasujeme, jak umíme. Stokrát díky za to, že bydlíme stranou a od lesa, co by kamenem dohodil a taky, že nemáme doma ani jednoho školou povinného.

Samotku dodržujeme svědomitě, nákup obstarávám já jedenkrát v rámci týdne – rozvážím i tchýni a vyjma tohoto dne se pohybujeme bezkontaktně. 🙂

Dopoledne tak buď naložím děti, namísto odchodu do školky, do auta a vyvezeme se někam do divočiny (nebo procházíme okruh v lese za domem). Většinou vybírám takové trasy, kde potkáme nanejvýš srnku či dvě.

V poledne pak oběd doma, člofíček u pohádky a odpoledne se plácáme v rámci našeho „doma“, tedy hlavně na zahradě. Uplynulé dny počasí opravdu přály.

Zaměstnávám hlavu činnostmi a jak já umím, i pošetilými radostmi, což je perfektní únikovej a strategickej plán, jak přežít tento čas.

Jsem přesvědčená, že všechny věci se dějí z nějakých důvodů. Tak já se rozhodla zaměřit na vyzobávání pozitiv i nyní.

Srovnat si, uklidit (okolo i v hlavě). Vážit si. Zpomalit.

Rána nyní opravdu za jedna s hvězdou.

Jarní čerstvo a plusové teploty k tomu.  Les už se taky pomalu probouzí.

Mraveniště mě fascinujou. Baví mě na ně koukat.

Ten systém, vlastní život v něm. Pracovitost.

Vyráží také první lístky medvědího česneku.

Trhám si domů po hrstičce na pomazánku ke svačině – ty první mají totiž nejvíc vitamínů.

Smíchávám pouze s Lučinou, solí, pepřem a trochou nasekaných vlašských ořechů.

Tady jsme byly na ryze holčičím výletě.

Zatímco chlapi doma montovali překvapení (zahradní nábytek), my jsme se vydaly zrelaxovat ven.

Objevily jsme přitom studánku, kde jsme si připily na všechno dobrý a po zbytek výletu se Anička nesla na zádech, chrněla (ne, ona doslova chrápala) a já se kochala, fotila a užívala si klid.  Jinak taky nabývám dojmu, že má furt někdo hlad a já jen něco vařim a chystám.

Metabolismus těch dvou malejch špaget je fakt nezastavitelnej.

Saturuju rodinu, vymýšlím, jak se neopakovat, i když se furt opakuju. 🙂

Zjistila jsem, že když se mi podaří za den odškrtnout alespoň jednu věc, rest, který na mě už dlouho číhá a čeká na odškrtnutí, mám dobrej pocit.

Umyla jsem tak venku okna a hned jsou ty výhledy tak nějak lepší. 🙂

A protože chlapi už společně smontovali část venkovního nábytku, můžeme si dopřávat kávičky a pišingr i venku na vzduchu.  Tak jo.

To je od nás vše.

Držme si pěsti, buďme stateční a vydržme (to opakuju i pro sebe). 🙂

My dnešní zamračené počasí pravděpodobně využijeme k úklidu pokojíčku. Se uvidí.

Buďte zdrávi a já se zase brzy ohlásím.

Ála.)