Moje Milá…

Ahoj při neděli:-).

Jaro je miláček.

Má jen dva háčky.

Alergii a změnu času.

Díky ní jsme dneska všichni tak trochu piclí a zítra to lepší nebude:-). Uplynulé dny nám toho přinesly tolik na vstřebání… …od častých výběhů a procházek venku, kde krom medvědího česneku už roste i podběl, fialky, jahodník na čaj…  V týdnu jsem napekla skvělej borůvkovej chlebíček z celozrnný mouky.

Nešetřila jsem citronovou kůrou, padly celkem dva střední citrony a na výsledné chuti to šlo hodně znát.  Ovesný sušenky s ořechy a povidly, s jogurtem jsem si je brala do práce k snídani – rychlý a chutný řešení. Planá třešeň u louky – úlovek z procházky a po pár dnech už krásně kvete. Na záhoně vykvetly první narcisy……a doma už jedem Velikonoce. 🙂 Včera jsem po delší době upekla kuře k obědu……a zkusila mrkváčový koule v kešu polevě……nedopadly úplně špatně, ale znovu je dělat nebudu.

Stačí, že si je (jak se zdá) budu samotařit ještě pár dní. :-))

Na mrkváč jsem přísná, je to jeden z mých nejoblíbenějších dortů, tak tam průměrnou alternativu nesu docela neochotně. 🙂 Primule a ranní Jedlovka.  Vybika na zahradě. A nedělní výlet na Milou. Probouzející se Středohoří musím cejtit, vidět, zažít každej rok.

Políčko podlešek mě vždycky tak nějak zvláštně uklidní.

Asi vzpomínky na dětství u babičky a naše jarní výlety do střekovských kopců.

Už mi tu toho moc nezbývá a Milá byla jedním z oněch vršků.   A já potvrzuju.  Milá opravdu byla, je milá.  Cestou domů jsme se stavili v Teplicích pro nový psací stůl… …a doma jsme obědo-večeřovali (časovej posun je bída) hutnej zeleninovej salát s bramborem a fazolema.

Tak.

Je čas se jít chystat na nový týden.

V plánu mám trošku zvolnit.

Ale znáte to…

🙂

Nemám to se sebou lehký.

Moc vás zdravím a přeju hezký dny.

Budu se těšit zas příště, ahoj!

A:)