Můžu dál?

Brý den, můžu dál?! 🙂

Nechci vyvíjet tlaky, ale máme vánoční stromeček.

Spontánní koupě, na kterou navázal celkem sympatický, nijak vyhrocený vánoční úklid.

Listí opadalo a procházky v lese už mají opravdu zimní charakter.

Všude je ticho a já vim, že v tuhle chvíli už můžeme oficiálně přepnout na vánoční těšení.  Brambořík na stole – když jsem ho kupovala, vzpomínala jsem na srpnový přechod slovinských Karavanek, kde jsem je identifikovala volně rostoucí.

Truhlíky taktéž v pozoru (celkem dlouho jsem tu měla vystavený vyschlý chryzantémy, takže estetický požitek o to intenzivnější).

A eukalyptus se závojem na stole.   Kamenický výlet s Áňou za romantikou.   Bylo to minulý víkend a myslim, že to byl přesně ten den – poslední podzimní.  Teď už si doma svítíme na několika místech, pálíme svíčky a louskáme ořechy na budoucí cukroví (za 14 dní – cože??!). S dětma jsme dneska, na 17. listopad, upekli perníčky a kynutý vánočkový bochník.

Doma to voní obojím a stromeček za okny už to opravdu ladí do pravé předvánoční atmosféry.

Kterou si letos plánuju vychutnat bez zbytečných stresů, nákupů a sebetlaků, jemž ráda podléhám. :-))) Posílám pomerančově perníčkový pozdravy a těším se zase příště!

Drže se!

A.)