O poličce, borůvce a odbočce, která učí R

Celý minulý týden si hodily dětičky marod, takže tři kafíčka denně a ještě tak týden školkového režimu, než to zregeneruju.

Ale neva, jede se dál.

V neděli jsem již vyhodnotila situaci jako ideální pro pobyt na čerstvém vzduchu a vyvezla lazary na menší výlet.

Původně jsem si to naplánovala na slabé dvě hoďky se zastávkou na kafe v akci.

Plány mi nabourala jedna nevinná, špatně vyhodnocená odbočka na Vápence a z dvou hoděk se staly hoďky tři.

S kočárem a krosnou jsme prodrandili les, místy jsem volila nepatřičné výrazy, klela a klela (hlavně na kořeny), až mi Šerif po šťastném shledání se zaparkovaným autem sdělil: „Mámo, to byl ale do prdele výlet.“

Tím mě komplet odzbrojil a taky řekl svoje první, a prozatím i poslední, bezchybné r.

Jinak se ale inhalovalo jedna báseň.

Průdušky musely jásat a moje oči ještě víc.

Podzim se totiž letos dost snaží.

Nás, kdo máme místo zahrady převážně hromadu hlíny, se její zazimování moc netýká.

Jelikož nám zde tatry po kouskách vykládají materiál na srovnání terénu, abychom příští rok už konečně mohli budovat solidní zahradu, pažitu již není mnoho, čili, co neobsadim, zasype hlína.

Zasadili jsme si tedy alespoň dva šlahouny kanadských borůvek do bedýnky a s velkým očekáváním jim budeme fandit do léta.

Jak se jim tady u nás na vidrholci asi bude líbit.

A jestli nám tu štědrou podestýlku z kupovaného substrátu v kombinaci s rašelinou taky tak štědře oplatí.

Ještě tu mám pár materiálních radostí, které jsem v posledních dnech ukořistila a dělám si tady s nima hezčí dny.

Po delší době jsem zavítala do Jysku.

Tam jsem neodolala květináči v černém matu.

Fešák!

Protože máme po dlouhé době konečně čistě potažené gauče, zahalili jsme je ještě pro jistotu do ikeáckého pruhovaného plédu a doufáme, že cinty z pitíček neprosáknou do vrstv druhé:-).

V Kiku jsem zas nemohla nechat tuhle kovovou poličku, díky které mám hrníčky pěkně v docházce a světu na odiv.

Byla v akci něco málo přes stovku, takže štěstí na druhou.

Ještě včera měli jednu v černém, kdyby někdo zatoužil…:-).

Krom hrnečků jsem do ní dala i novou vázičku.

Baculka z Jysku dokazuje, že i za pajdu lze pořídit elegantní kousek na výzdobu domácnosti.

S čerstvýma jiřkama je tak mou novou favoritkou.

Manžela zas nutno pochválit za večerní vytrvalost v louskání ořechů.

Po několik večerů nás uspával zvuk praskajících skořápek linoucí se zdola.

Konečně cítim dostatečnou zásobu na moje zamilované mrkváče.

Tak jo, to by bylo moje dnešní „ze všeho trošku“.

Přeju vám pěkný začátek týdne a ať je co nejvíc vydařený:-).

Ála