Podzimní prázdniny

Děti dostaly štědrý týden volna.

Já  z větší části naštěstí taky, a tak jsme dny volna využili, jak se dalo. Vlastně i nedalo, protože začátek prázdnin jsme měli trávit přechodem Krkonoš, ale počasí nám do našich plánů hodilo trochu vidle.

Potvrdilo se mi tak trochu nepsaný pravidlo, že podzimní prázdniny je prostě nejlepší trávit a realizovat ze základny. Zkraje volna se nám podařilo vychytat procházku na Malý Weberberg, jejíž trasa vedla bukovými lesy. Cestou se nám vystřídalo několik druhů počasí, ale když zasvítilo, záře to byla omamná. Malý Weberberg a židle.  Tady už cestou z nákupu. Dojít od nás z kopce do města vydá na skromnější výlet. Příběh čtvrtečního odpoledne je zas z jiného soudku.

Po obědě jsme za deště a větru vyrazili na výlet. V moc jsem nedoufala, ale říkala jsem si, že je čas se vyvětrat a proležený dny už jsme měli za sebou.

Kousek za Sebnitz se ale začala protrhávat obloha a během půl hodiny nastal dynamický obrat počasí v náš prospěch.

Dočkali jsme se jednoho z nejhezčích výletů letošní sezóny.

Bez lidí a s nádhernými výhledy.  Navíc jsme díky posunu času kolem čtvrté chytali poslední zbytky večerního sluníčka.. Ach!Tady ale už švestkový koláče. A poslední výhled na záhon, který jsme s pátek společnými silami ostříhali a připravili na zimu. Dýňové noky s hovězím, které každoročně muší bejt! 🙂První listopad letos připadl na Dýňobraní – již 4. ročník, jestli dobře počítám.

Svítání jakoby vystihlo charakter dne:-).  Který byl, jako každý rok, fičák. Od samotných příprav přes průběh až do poslední umyté skleničky.  Ale stejně jako vždycky.

To za to stálo.  Koláč lebkoun z vykrajovaných jablek.  Tvořící koutek. Hříšný koutek.  Na letošním menu se nacházely: dýňové pizzy ve tvaru dýně, dýňový cheesecake, dýňové bagety s česnekovou pomazánkou, dýňové muffiny, linecké ve tvarů dýní, jablečné kůže, datlové snickersky, čočkový salát s dýní a polníčkem, dýňové bramboráky, jablečnej koláč lebkoun:-). Vyřezáváníčko, které nikdy nevydrží 10 z 10 dětí.

Ověřeno matkami.   Magické svítící kloubouky, jejichž magie spočívala v tom, že nešly správně sestavit.

Potvrzeno inženýrem.  Noční pochod. A s ním i loučící ahój!

Díky, že jste to vydrželi až sem. 🙂

Teď už přepnout zpátky do módu pracovních dní a začít nenápadně větřit Vánoce ve vzduchu.

No co, no co!

Záchytný body – voda pro kozorohův mlýn. 🙂

Mějte se pěkně a zase brzy zde na značkách.

A:)