Ahoj při neděli, opět vás tu zdravím:-),
kdo tento týden v pátek nežhavil výsledky přijímaček, jako by nezakusil potenciál těchto dní.
Šerif byl přijat na gympl.
S nefalšovanou radostí sklidil výsledky svého půlročního připravování se.
Strašně jsem mu to přála.
Oslavili jsme tortillou z kebabu a domácího šisaku na přání. 🙂
Já se stále šnečím tempem pohybuju v lesích kolem domu a nemůžu se nabažit květnové zeleně.
Trochu mě začíná nervovat, jak se daří i trávníku a plevelu, ale zatím mi můj režim nedovolí víc než přihlížet bujarému růstu a plevelení.
Kytí na stole: čtyři.
Poslední mražené borůvky z loňského léta.
V sobotu jsme jeli navštívit babičku po operaci kolene.
Vyrobily jsme s Áňou zdravou bonboniéru plnou energie.
Z datlové pasty jsme vykrojily kolečka, ty potřely arašídovým máslem, zalily čoko a dozdobily arašídy.
Obalily krabičku od Toffife a tradáááá…
Trocha sladké radosti na světě!
Protože byl tento týden poměrně štědrý na déšť, dodělala jsem resty na ložnici, kterou jsem nechala v únoru přemalovat, nechala nastěhovat nábytek z poradny…
….a myslím, že se výsledek povedl. 🙂
Dů jů egrí?
Víte, jak se říká, že jablko nepadá daleko od stromu?
Nám se doma rodí další blogerka.
Na rozdíl ode mě se ale pouští do těžších žánrů…filozofie života. 🙂

..a jaké je vaše oblíbené číslo? 😀
Zajda.
A já. Dlouho jsem se tu nevokázala:-)
Čas pomalu aktivovat mozkové buňky, umejt hlavu a zítra zpět do pracovního procesu.
Mějte prima dny, koncem týdne bychom se měli dočkat zase více léta.
Těšim se.
Brzy zase tu, ahój!
A.)
Ňuňu
Říjen umí
Velikonoce 2*0*2*5
Doma:-)


Napsat komentář