První jarní

Pěkný čtvrtek přeju,

úvod jara se moc nezdařil, ale víkend už vypadá slibněji.

Na to, že máme za 2 týdny vyrazit se ségrou a dětma do netopícího objektu do okolí Křívoklátska…tak začínám vzpomínat, kde máme spacáky do -20 °C.

Zatím jsme stále ještě v teple domova, takže stíháme svým pozvolným tempem spoustu věcí…

Včera dopoledne jsem balila první balíčky, aby už odpoledne byly na poště a mohly do světa.

Jsem zvědavá, jaké budou reakce.

Já jsem se každopádně celkem vyřádila.

Balící služby – to je voda pro můj mlýn.

Zatímco jsem si zapáleně tiskla a visačkovala, o dva metry dál se děla nepravost.

Děti se u ní ale aspoň hezky nasvačily:-).

Z dlouhé chvíle jsme během mrazivých dnů postavili Šerifovi domeček pod schodama.

Pomocí izolačky a základního uzle jsem jim prostor ohradila záclonou, dovnitř dala lampičku a dokonce jsem se zmohla i na obrázky. Nic k sobě neladí a je to správný doupě. Místo hygge atmošky tam jede spíš hegeš, ale děti sou tam spokojený.

Když se tam teda přes to všechno lego zrovna vejdou.

V týdnu jsem se pustila do svý první svíčkový.

Dostala jsem bio svíčkovou, což už si samo říkalo o nějaký dobrodružnější počin.

Vyzkoušela jsem její odlehčenou verzi, která se nezahušťuje a kde se místo smetany používá jogurt.

Maso jsem zvládla – bylo krásně měkký. Omáčka taky mile překvapila, chuťově moc dobrá a navíc fakt zdravá, když se člověk zamyslí nad použitými surovanimi (mrkev, celer, cibule, petržel, koření, jogurt, trocha oleje).

Co už ale trochu pokulhávalo, byl knedlík. Celozrnná mouka vytvořila ne moc příjemnou pachuť, takže tam to musím ještě trochu poladit.

Co už poladit nepotřebuje, je moje nová vitrínová dvojka.

Aneb v jednoduchosti krása (platí teda spíše o věcech, než o lidech).

Elegantnější kombinaci na popíjení kávy zatím ještě ve sbírce nemám.

V balíku ještě přicestovala nová plátěnka s mým oblíbeným motivem vln a koženkovými uchy.

Její nafocení byl trošku oříšek, ale nic, co by důmyslně naaranžovaná vařečka pod košíčkem nedokázala unést:-).

Objednávala jsem přes sympatický shop ide-shop.cz, kdyby vás některý z kousků zaujal (nejedná se o reklamu).

Dneska jsme byli ráno omrknout otevíračku rumburského Kiku, kde jsem potřebovala dokoupit ještě nějaké proutěné košíky – když už tam byly ty slevy.

No, počin to byl víc jak naivní. Tolik lidí jsem neviděla za celou svou mateřskou.

A to nemluvím o situaci na parkovišti.

Košíky jsem nesehnala, ale aby moje desetiminutové točení koláčem na parkovišti s pofi výsledkem nepřišlo na zmar, koupila jsem alespoň pár kousků na blížící se narozeninou párty.

Šerifovi budou v sobotu tři a Šerifka oslaví za měsíc rok, takže to spojíme a bouchneme pěkně dohromady.

A protože už bylo víc jak patrné, že je před námi další pošmourný den, stavila jsem se ještě v květinářství pro trochu závoje.

Novej kytiček na stolku je totiž tutovka pro lepší náladu.

A protože nejsem žádná sketa, trochu vám ji taky pošlu.

Mějte se prima a díky za návštěvu!

Ála.)