Rovnodennost.

Ahoj při neděli:-),

ta dnešní se už nese na vlně oficiálního podzimu, neb aktuálně zažíváme podzimní rovnodennost a první podzimní den.

V týdnu jsme dvakrát vstali do úžasných mlhavých rán, div si cestou do práce nevykroutim krk, jak se kochám… Když jsem byla nakupovat, neplánovaně jsem koupila dýňové latéčko pro ještě podzimější podzim. Upekla jsem k němu hraběnčiny řezy ze spadaných jablek a bylo to – hádejte, co – hodně podzimní. 🙂 V týdnu mi ve škole odpadly nějaké hodiny kvůli praxím, a tak jsem se šla projít do okolních lesů a taky trochu zahoubařit. Křemenáče považuju za háj ssájety houby, ty jsem tam nechat nemohla. 🙂Naše usínací rutiny. ČTU. ČTEŠ. ČTEME. Tento týden jsem si dala takový osobní cíl – rovnodennost oslavit jedním východem a jedním západem slunce.

Volba na východ padla na Klíč. Nově tu vztyčili kříž, tak jsem si říkala, že bych ho chtěla vidět a půjdu na východ právě sem.   Spolu se mnou dostalo ale tento nápad ještě další: dvojice, pak pan fotograf vrcholově přespávající a při mém příchodu zrovna snídající, plus skupinka 12 gymnazistů s pan čitelem v čele. Tolik k samotářské romantice, ale: I tak to stálo za to!:-)

Trochu jsem tentokrát navíc neodhadla tajming, a tak jsem výstup podnikla celý za tmy. Bez čelovky, jen s baterkou v telefonu. Trošku dobrodrůžo.  V pátek jsme měli návštěvu.

Šimon vyzval Kaťáska na turnaj v Carcassone, a to se neodmítá. 🙂Pro děti jsem připravila lívance a s holkama jsme připravily základ na dort na sobotní oslavu…Proloženo nácvikem přemetu stranou:-). Zatím stále v procesu. 🙂Anička dostala na víkend třídního plyšáka Molly – co víkend cestuje mezi spolužáky. S námi tedy zažil oslavu tátových narozek, na který jsem upekla čoko dort, který mi vyšel trošku nakřivo, ale chuťově jedno velký čoko vau, a to čoko dorty jinak moc nemusím!Možná takovej trochu krtinec. :-))Jinak oslavenecký hovězí vývar……a svíčková z pravé svíčkové. Jen ne z hovězí, ale vepřové, jak jsem později zjistila. 🙂Aby i děti oslavily rovnost dne a noci, vyrazili jsme za západem do Hlinné.

Prošli jsme si okruh přes Hradiště na Holý vrch a zpátky v autu v kouzelné době 17-19 hod, kdy už v přírodě zavládá večerní klid a zlatá hodinka nám zkrášlovala barvu pleti i samotné výhledy na Středohoří.

Odpočítávání posledních minut… Molly přítomna! 3 -2 -1 a už to bylo:-).

Nádherňajs. <3 Z dneška už mám jen foto z kuchyně, neb je den sekací, pracovní a odpočívací dohromady.

Zapečená zelenina, kterou jsem si připravila na jídla do týdne.

A pečené krůtí maso, s br. knedlíkem a zelím k obědu.  A teď už nedělní rutina, přípravy do práce a dětí do školy…Ať vás čeká fajn týden, opatrujte se.

Budu se těšit zase příště. 🙂

A.)