Hezkou neděli všem:-),
začátkem týdne pokryly první vločky náš severní výběžek.
A to ve mně spustilo automatický reflex: Vánoce mood.
Však mě znáte – když jde o načasování výzdoby, zbytečně neotálim a vytahuju krabice z půdy už v polovině listopadu:-)… Řekněme, že s první pokrývkou byl výšlap na Jedlovou takřka povinností.
Na vršku už pár čísel leželo a výhled na pocukrované lužické vrcholky byl jak jinak než hodně…pěknej!
Šimon uválel sněhuláka…
…a tím už bych se přesunula domů do tepla. 🙂
Hodně moc jsem se těšila (a doufala, že dorazí v celku) tenhle vánoční MaS servis z Anglie.
Tohle už je, řekněme, vyšší dívčí. Mít svůj vlastní vánoční servis.
Na snídaně jsem napekla koláč z jablek, mrkve, ovesných vloček a tvarohového základu.
Proběhl pokus o celozrnnou špaldovou vánočku, která vyšla na chuť skvěle, jen místo plátků zakrojujeme proužky. 🙂
Tady zdravý mrkváč bez mouky s ricottou z minulého týdne.
Tolik k jídlu.
Sobotu jsme strávili léčením rýmiček. Já jsem po kouskách ladila výzdobu a musim říct, že jsem s výsledkem spoko.
Pár zákoutí, vzdušnost prostoru zachována, nic přeplácanýho. Líbík!
A ještě vzpomínka na ranní výběh.
Za ten rok jsem zase stihla zapomenout, jak krásný to je, když se spojí azuro, sluníčko a bílá pokrývka. …a taky, jak namáhavější a nemotornější běh v těchto podmínkách vzniká.
Z klasického 45minutového okruhu se stal skoro hodinový, zakončený těžkýma nohama – a to se mi po výběhu skoro nikdy nestává.
Tak jo.
Pro dnešek toho víc nemám, ale už teď se těšim na příští „ahoj“…
A:)
Napsat komentář