Tento týden se událo…

* Šerif se vrací domů špinavý.

Já jsem pyšná, otce to mírně znervózňuje.

* Vítám jaro trochou nevinného velikonočního kýče.

* Začínám si v žihadle pouštět rádio.

Sem tam nevědomky točím koláč jednou rukou. Jakmile si to uvědomím a procítím ten chvilkový zážitek býti řidičem, neustojím onen nával emocí, znervózním a chcípne mi to. Většinou na dost pitomém místě.

Předjela sem svého prvního traktora (jel 20 km/h do kopce).

* Kšeftuju přes Fler, odkud jsem si objednala tyto ručně malované talířky.

Zrychlený tep od už od samého rozbalování…

* Hodinový výsadek v Liberci s klasickým scénářem.

Šerif honí holuby, výská na tramvaj a celkově dělá ostudu.

Já stíhám probrouzdat Tigra, kde jsem pro tentokrát ulovila růžovou sklenici s brčkem – na večery u pískoviště jako dělaná.

* Přitáhla jsem domů i s keramickou čajovou konvicí a dvěma hrníčky.

Jsou krásně lehké, designově moc povedené. Ráno naplním čajem, přes den upíjím. Je to zážitek:-).

* Snídala jsem nedělně. Na oko sladce, ve skutečnosti hodně proteinově (40 g v této porci).

Až nesrovnatelný pocit sytosti ve srovnání s obyčejnými palačinkami.

* Hladinku cukru jsem pak k svačině rozkolísala dávkou ovoce.

Na chuť, kvůli vitaminům a pro oddálení dopolední zvadlosti.

* K obědu jsem si za odměnu užila medvědího pesta.

* Protože jsem využila dopolední samoty a šůrovala jako o závod.

Až teď dokážu opravdicky prožít pocit uspokojení z úklidu domácnosti.

Ani s bílou rukavicí byste si na mě dneska nepřišli!

* V mezičase schnutí podlahy, věšení prádla a působení Cifu na sporáku, vytvořila jsem koláč.

Šťavnatý, svěží a lehký…

* Přesně takový, jako já nejsem:-).

Heja, heja!

Přeju vám pěknou neděli a vůbec celý následující týden!:-)

A.)

picture