Za polevskými obry

V úterý jsme měli náladu na nějaký nenáročný výlet, ideálně co nejvíc na sluníčku a s výhledy ještě lépe.

Vždy, když narazím na nějaké místo, oblast, která mě zaujme, připíšu si ji do seznamu – a právě Polevsko se svou stezkou obrů už v něm mám uvízlé minimálně přes rok.

Takže ano. V úterý jsme ráno absolvovali naši klasickou předvýletní přípravu a vyrazili s pomocí navigace právě sem.

Ještě pro upřesnění – stezka je dlouhá něco málo přes 4 kilometry a oni zmínění obři jsou významné stromy, a je jich celkem pět – totiž že Jasmín, Panožrout, Mrakošmak, Kochal a Pamětnice.

Zajímavá zastavení, nádherné panoramatické výhledy na Klíč a pahorky v dáli.

Vůbec nejpohodlnější, a pro naše příště, je parkovací varianta U kapličky nad Polevskem, odkud jsme se volným, svačinářským tempem přesouvali po hřebenovce Polevského vrchu z jedné výhledové lavičky na druhou.

U sjezdovky jsme to po žluté šmikli zpět ke kostelu a upravili si tak délku okruhu k obrazu svému.

Ku obrazu partičky znavené zahradním životem :-).

Tak to je zlomek Polevska.

Přičuchli jsme si a určitě si přijedeme přidat, jen co bude přívětivější doba. 😉

Užívejte slunné dny, v rámci svých možností!

Ála.)