Propršeli jsme se týdnem doma, který bodnul:
nám všem, spálenému trávníku a přírodě obecně.
Po roce (oficiálně – ve skutečnosti to bude tak dvojnásobek) jsem uklidila kuchyň.
Vyčistila všechny dózy, poličky, vytřídila nepoužívané…zabralo to 8 hodin soustředěné práce, na jejímž konci se dostavila euforie.
Zažila jsem sedm dní, kdy jsem nikde nemusela být a energii mohla věnovat jen vaření, domácnosti, pohybu, čtení, dětem, uklízení…Až mě překvapilo, kolik toho člověk stihne.
Luxus, který během roku člověk nemá.
Dny jsme prokládali sběrem borůvek, sekáním, čtením, telefonama/počítačem, úklidem, pohádkama a užívali si pohodlí základny…
Asi prázdniny, nebo co?!




Zítra se vydáme na další cestu.
S Kaťáskem a dětma jsme letos naplánovali Toskánsko a jako vždycky jsem na trní, co za zážitky si přivezeme domů…
…a vlastně i sem na blog!
Díky za návštěvu a já se budu těšit zas u příštího příspěvku.
Tak páček, zas příště:-).
A.)
Zajímá mě…
Obyčejný den
Cvak


Napsat komentář