Pěkný 21. duben všem:-),
my ty Velikonoce prostě nějak ne a ne trefit k podobě své.
Zatímco loňská a předloňská sezóna byla koronní, ty předešlé se rodilo nebo bylo lehce před/po.
A letos jsme si pro změnu zamarodili.Nejdřív Šerif, my s Aňou pak v těsnym závěsu.
Dlouho mi nebylo takhle ouvej – že bych fakticky jen ležela a vaření čajů bylo vrcholem dne. Marodit synchronně s dětma je peklo – když člověk stůně ve frontě a musí v první řadě nechat odmarodit děti a pak teprve konejšit sebe samého.
Ale tak jo, z nejhoršího jsme venku. Ikdyž.
Kašel se drží, rýma nápodobně, hlava pobolívá.
Tento kmen je nějaký vtíravý a táhlý a vůbec.
Ať už táhne…!:-)Ve školce jsme stihly ještě oběhnout moc hezky připravenou velikonoční bojovku, než jsme padly i my dvě…
…pár krásných dní tak alespoň zpoza oken.
Jen co se mi udělalo trochu líp, přišla akce Záchrana Velikonoc, aby nedošlo na úplnou sabotáž – byť to bylo morálně a fyzicky fakticky na hraně:-).
A tak jsem, kousek po kousku – natrhala rozkvetlý hloh do vázy na stůl…
…zavěsila, co zavěsit šlo…
…upekla mazanec…
…obarvili jsme s dětma pár vajíček…
…z dřevěných korálků z Dmka jsem uvázala podle návodu tři zajdy…
…a děti nechala upéct velikonoční linecký.
Na terásce jsem byli připravený non-stop!
Domácí Brumík ke sváče odtud totiž chutná!
Pondělní finále grande pak takto: Má rada do života: „Aňo, hlavně jim to nedej zadarmo“, se trochu minula účinkem. :-))
A odměna pro mě.
První pomalá procházka.
Tak snad už bude jen líp a líp.
Mějte se hezky, doufám, že jste zdrávi!
Brzy na viděnou.
A.)
Napsat komentář