Na Hromnice…

..o hodinu více. A já už jí tam poznám:-).

Přátelíčkové, dlouhý.

Je to dlouhý.

Sluníčko jsme neviděli 3 týdny.

Obličejová běloba vrcholí. Únor není můj Pamela měsíc – to si nalijme čistého šálku.

Ale snažíme se.

Odpočívat.

Odpočívat úměrně zátěži. Dvakrát do týdně vybíhám za lepší náladou a dvakrát týdně cvičím doma.

Je to na morál, ale daří se mi díky tomu cejtit dobře i v tomhle „ničem“. 🙂 Za vysvědčení si děti vybraly program dle sebe: bazén. A kino.

Vybrali si poslední řadu na kraji, kde jsem si rochnila s nataženýma nohama do uličky u poměrně nevydařené, dvouhodinové pohádky Princezna stokrát jinak. Víkendy už tradičně patří basketu.

Když hraje Šimon doma, chodíme fandit.

Tady dvě solidní nakládačky od Roudnice a Teplic. Doma se schyluje k jarnímu refreši.

Vyčistila jsem kávovej koutek. Narcisky pro dokreslení náladičky.  Na jarní prázdniny se chystá výmalba ložnice, tak jsem se zahřála u pokojíčků. Přerovnala jsem hrůzu nahánějící poličky, lego galerie a další shromaždiště prachu – vyházela sem tři velký tašky a to já miluju.

Upozornění:

Ve zbylé části dnešního příspěvku s tematikou „obyčejné dny únorové“ už bude jen jídlo.

Protože to k času doma patří.

A dvě rostoucí žížaly jaksi trochu jedí první ligu.   Snídaně. Zapečená ovesná kaše s borůvkama a arašídovým máslem. Míša řezy.

A tady zásadní otázka: s polevou křupavou a nebo krémovou?

Za mě křupavá. Jablečné knedlíky ze strouhaných jablek a hrubé mouky. Posypané cukrem, skořicí, oříšky a zalité máslem.

Coby pozápasová večeře.  A tady už telefonní inspirace: vajíčková pomazánka na chlebu, chleby ve vajíčku, karbanátky s kaší, plněné tortilly, těstoviny s krůtím a omáčkou, kuřecí prso s batáty. Se sladkou tečkou na závěr. Škubánky.  Líp jsme první zlato z Olympiády oslavit nemohli. <3

Tak. Mějte prima zbytek neděle, ať vám pondělí nadělí slibnej start týdne a já se budu těšit zase příště. 🙂

A.)