Cuketa tájm

Víte, jak spolehlivě poznám poločas prázdnin?

Že mi přijde na messenger zpráva, resp. fotka, v hlavní roli s červeným košíkem a obsahem tím pádem velmi lehce předvídatelným. 🙂Podstatnou část letošní darované úrody jsem se rozhodla zužitkovat na omáčku, kterou jsem poprvé zkoušela loni a moc nám všem chutnala. Jedná se vlastně o chuťově spolehlivou kombinaci cibule osmahlé na troše oleje a másla, pár stroužků česneku. Na nich osmahlé cukety a rajčat (poměr cuketa:rajče je 2:1). Asi hodinu a kousek povařené a dochucené solí, cukrem a octem (1:1), novým kořením, kuličkovým pepřem a bobkovým listem.  Na samotném procesu není vůbec nic složitého (krom dostatku nádobí), až s vděkem člověk přijímá, že z obyčejného krájení, čekání a závěrečného mixování vznikne hned několik základů na hromadu jídel.

Výslednou omáčku lze ještě doladit dle svého – třeba chilli. Za mě nejlepší, ale fakticky nejlepší, je v kombinaci se špagetama (chuť těstovin zde není tolik výrazná a nechá vyniknou omáčku) a jako top strop pak s posypkou ve formě vegan parmezánu. Dětem zas chutná s nokama, ke kterým jim vařím ještě vajíčko natvrdo, aby bílkovina byla. Vegan parmezán se pak rovná mix kešu ořechů (cca 70 % směsi), mandlí (15%), lahůdkového droždí (15 %) a soli. Tady už víkendový hovězí vývar s cuketovo zeleninovými placičkami.  V týdnu mi dorazily zásoby oříšků a sušeného manga, pro které mám hodně, hodně slabost.

Nově i v tyčince na cesty.  A ještě rychlý kuk od nás – protože fotogényš zátiší není nikdy dost…  …a já vám přeju úrodné a úspěšně cuketobraní.

Jdu si udělat kafe a zakousnout k němu perník.

Cuketový – jak jinak, že?!

Mějte fajn dny…

A.)