…a já zas konzumu:-). Hamižním nádobí o sto šest a zásobuju jím svou vitrínu k prasknutí. Přerovnávám svůj oltář co chvíli a jsem na tu sbírku motýlů pyšná. Úchylka? Bez debat. Co s tím? Nic. Plánuju pokračovat v expanzi a dál si denně vařit kafe do hrníčku podle nálady. Okolí svou sbírkou poskytnout záminku k…
Uncategorized
O poličce, borůvce a odbočce, která učí R
Celý minulý týden si hodily dětičky marod, takže tři kafíčka denně a ještě tak týden školkového režimu, než to zregeneruju. Ale neva, jede se dál. V neděli jsem již vyhodnotila situaci jako ideální pro pobyt na čerstvém vzduchu a vyvezla lazary na menší výlet. Původně jsem si to naplánovala na slabé dvě hoďky se zastávkou…
U babí
Ahoj všem příchozím, o víkendu jsme vyrazili za babičkou do Brné, kam se vždycky moc ráda vracim. Nikdy nevynecháme procházku k hradu, jejíž výhledy se horko těžko (jestli vůbec) dají omrzet. Těším se i na zahradu, kde si můžu do pusy utrhnout, co se mi zlíbí. Třeba takový meruňky s jogurtem a zátiším s hortenzií…
Na bílo, prosím!
Jsem zase jednou dostala nápad! Náš černý stůl, který už černý není ani trochu, mi byl trnem v oku už dlouho. Jak jsem postupně dozařizovala prostory bílým nábytkem, pro který mám slabost, přestal se mi sem barevně šiknout. Přitom si ale myslim, že je to stolek furt ještě šikovnej a bylo mi líto ho jen…
Bezový sirup
Pěkné páteční odpoledne, přeju! V týdnu jsme absolvovali další, v pořadí již 8.letošní výstup na Jedlovou a byl to zrovna jeden z těch, kdy počasí přálo na jedničku. Cestou zpátky jsem neodolala a obstarala si květy rozkvetlého bezu, abych mohla odškrtnout další ze seznamu domácího tvořeníčka, a sice výrobu bezového sirupu. Příprava byla na rozdíl…
Na šeříku
Pěkné úterý všem! Naše sběračství má další pokračování. Tentokrát jsme vyrazili natrhat šeřík na louku za lesem. Je to louka, kam chodím často běhat. Jsou tady krásný západy slunce, úžasnej klid a ještě úžasnější výhledy. A taky tu je, představte si, tenhle šeřík. Strašná náhodička. Cesta sem nevede, ale nic, co by nás rozhodilo. Nabalit…
Jarní exploze
Máme za sebou dny, které se sice můžu pokusit popsat slovy, ale asi bych je tím dost degradovala. Jejich offline verze je nezbytná – musí se cítit a vidět na vlastní kůži. Vyrazila jsem je očichat s dětma k babičce do Brné, kde je jaro vždycky o krok napřed oproti našemu severu. Jaro u babičky…
Kytiček do vázy
Mít kytiček do vázy je základ vedené domácnosti. I kdyby jen na oko vedené. Mít kytiček do vázy je osvědčený zdroj povrchní radosti. A když k sobě má kytiček ještě ladící konvičku… …a jednoho mléčného pěňáka s cukrem, blaho jest dokonáno. Jasně, ne každýmu stačí takhle málo. Mně to ale na rozpačitý a upršený rozjezd…
Zpět do formy – díl 1.
Pravdivý příběh ze života o tom, jak hubne výživářka, co během těhotenství čtvrtmetrák nabrala:-)
Šestinedělí is over a já jsem se rozhodla, že by bylo fér se s vámi podělit, krom dojemných rodinných fotografií, také o průběžné reportování své cesty, která by měla vést někam k sedmdesáti a zažití opětovného běžeckého komfortu.
Pokud si to do konce článku nerozmyslím, těšit se můžete i na mé Metráčkovské fotky bez retuše.
Tak tedy dnes.
Díl první.
Co se dělo uplynulých 6 týdnů po porodu.
Zpět do formy – díl 2.
Další do sbírky vězeňského alba je tu.
Jak se mi daří plnit svá předsevzetí?
Lze vůbec skloubit přípravu stravy, plnění tréninkového plánu s péčí o dvě dítka, aniž by člověk přišel o radost ze samotného procesu? 
