V prosinci všechno finišuje.
To máte dodělávání jídeláků, balení a vysílání balíků, poslední kontrolní měření před Vánoci, vánoční výzdoba, pečení cukroví, vybírání dárků, balení dárků, ošolíchanej předvánoční úklid, standardní obhospodaření stavení, pravidelné vstávačky před pátou, non stop péče o Šerifa…
A tak jsem se sekla!
Všechno došlo.
Energie, nálada, chuť na cokoliv.
Šerif stonal, péče o něj se ztrojnásobila a tím i má touha norničit. Zalézt pod deku, nikoho nevidět, nic nedělat a SPÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁT!!!
Bohužel. Jak jsem zjistila, matky si tento komfort dovolit nemohou. Dřív jsem o tom slýchala pouze v reklamách a z úst stěžujících si „hysterek“, což můj mozek automaticky vygeneroval jako informaci nepodstatnou, tudíž ji asi ani nevstřebal. Za to teď bych vám o spánkovém deficitu (a dalších nekomfortnosteCH) vydržela psát hodiny…:).
Zřejmě jsem si ale to norničení představovala tak intenzivně, že regenerace proběhla alespoň na imaginární úrovni.
Už zase mi plesá srdíčko při pohledu na komodičku.
A už zase cítím to vzrušení, když šmíruju blogy o bydlení, eshopy se zdravou výživou nebo když před barákem zatroubí pan pošťák s balíkem (což je, mimochodem, v 90 % případů vždy, když se pracné uspávání chýlí ke zdánlivě zdárnému konci).
Všechno je zase tak, jak má být.
A teď už radost dnešní.
Super nezdravý Oreo cheesecake, na který bych se snad ani recept dávat neměla.
Jenže 5. narozeniny jsou jen jedny, ne?
Takže, pokud je někomu z vás pět, můžete si ho směle dopřát.
A pokud ne…tak pro jednou…však víte:-)
Takže, zde je recept:
1. Korpus je klasika – 1 balení rozdrcených Bebe sušenek, 50 g másla rozpuštěného a k tomu trocha kakaa (event. použijte kakaové Bebe sušenky). Smíchat, uducat.
2. Náplň je s Mascarpone, polotučného tvarohu, 8 kusů na kousky nasekaných Oreo sušenek, 2 vajec a cukru podle chuti.
3. Vše se peče cca 40 minut (v muffin formách to trvá kratší dobu).
PS: V Lidlu seženete levnější variantu Oreo sušenek – Neo sušenky (trochu Adibo, ale co?).
Moje babička chodí zapínat zprávy vždycky pět minut před koncem.
Ty na Nově.
Rozradostnělá sedí metr od televize, číhá a těší se na pravidelnou reportáž o zvířátkách, kterou všem pak znovu převypráví.
Přikyvuje, směje se a komentuje (což určitě dělá, i když tam nejsme).
Ty dvě minuty si naplno užije.
Tak já vám taky posílám jedno zvíře.
Šerifa.
Šerifa kamioňáka.
Na dobrou!….
A.)
picture
Napsat komentář