Na mateřský se může.
Na mateřský je to dokonce i povinný, bych řekla.
Skládat si dny z malých radostí, ať už materiálních či těch nehmatatelných.
Ideálně mix.
Dneska to bude z toho materiálního soudku.
O nové polici v jídelně, o tisku batátou a taky nějaké ty poklady z podzimních slev.
Pondělní deštivé odpoledne jsem strávila montováním tohoto ikeáckého kusu nábytku.
Než-li čekat na Zdeňka, až to v podvečerních hodinách přivalí domů, strhla jsem si u tohoho velkolepého projektu záda (zatracená emancipace!), nadvakrát jej navíc musela přešroubovávat, abych ve velkém finále zjistila, že mi zbyl jeden šroubek. A to, přátelé, zavání potecionálním nebezpečím.
Ale!
Všechno nakonec dobře dopadlo – police stojí.
Stabilně, na čtyřech a plně zabydlena.
Já jsem již schopna plné lokomoce a dokonce jsem si na dnešek vyžebrala hodinu plavání v rámci nápravy zad.
A protože mi už pomalu začaly mizet zásoby koření, udělala jsem velkou doobjednávku na Sonnentoru.
Miluju jejich všechno.
Miluju jejich koření.
Jak opravdicky a intenzivně voní.
Miluju jejich kořenící směsi. Koření na tofu paní Yoko bych fakticky nevymyslela. Stejně tak Koření na ryby rybáře Svena.
Fakticky úlet. Takovej milej.
Miluju taky jejich tašku, kde roste radost.
Jako Leoš Mareš miluje tvůj úsměv, miluju i já jejich adventní olejíček.
A taky čaje.
Mraky čajů – Usmrkánka pro Šerifa, Ginko na paměť a koncentraci pro roztěkanou matku, Adventní s Dobrou náladou a Čajem štěstí pro rodinné blaho.
Nebyla jsem ale sama, komu zásilka učarovala.
Zatímco já shrábla obsah, Šerif zabavil krabici.
Postavil na ní kasu, splašil do ní pár drobásků, přizval Šerifku do fronty a spustil prodej.
Účtenku mi ráčil nevydat, což se k povolební situaciani trochu nehodí. Snad ho nikdo neudá, okradače na daních.
(Promiňte mi ten politický podtext, muselo to ven).
Šerifka ve frontě někde za heřmánkem na mátou peprnou.
Kuk a nepředbíhej!
Tím to ale dnes ještě nekončí.
V podzimních výprodejích jsem ukořistila nejeden slušivý kousek.
Ať už je řeč o tečkovaném svícínku, lístkované misce či pokapané váze z Jysku…
…nebo svůdně mrkacím hrnečku z HM, odkud pochází i semišové zrcádko, které mi až příliš realisticky připomíná, jak moc nevyspalá jsem.
Že by to bylo ale až tak na bramboru, to né.
Dokud se najde síla na tvorbu domácího vánočního papíru, je vše ó ká.
Aneb příprava na Vánoce jest tímto započata.
A mně nezbývá než dodat rozjařené holahou!
Protože Vánoce, na ty mě užije:-).
Mějte se prima!
Ála.)
picture
Napsat komentář