Hen hén

Ahoj, zdravím vás při pátku, 🙂

děti byly dnes a včera ve školce. Zatím jsem nastavená tak, že dokud je naše školka otevřená a my komplet bez nudlí, chodit normálně budeme. Stejně tuším, že co nevidět přijdou nějaké výpadky, takže dokud situace dovolí, jsme ve hře. 🙂

Utužujeme a zocelujeme se pohybem v přírodě, abychom nebyli moc velký chcípáčci, taková svižná hodina sychravého podzimního lesa je pro nás akorát.

Hodně jsme se posunuli tím, že Anička už svede něco málo ujet na odrážedle, a tak jsme dali našich prvních společných pět kilometrů – nebo, chcete-li „pětku“, jak říkáme slangem my, běžci, ale to vás, děti, teprve naučim. 🙂

Moc se těšim, až vyrazíme spolu poprvý všichni na kolo. Zatím mám v plánu vybírat rovný terén a doprovázet děti během, což už se mi jeví jako výhodné spojenectví. 🙂

„Mámo, auvajs, moje pipina“. :-)) A společné povinné selfí s muchomůrkou.  A taky s tátou, který nás v bodě A vysadí, pokračuje do bodu B, kde nechá sběrné vozidlo a jde nám naproti. V bode setkání pak společně pokračujeme do bodu B a vyhneme se tak neoblíbeným, kopcovitým cestám zpět.

Vyzkoušeno, osvědčeno – funkční a  výhodný pro všechny zúčastněné. 🙂 Nejhezčí na procházkách je stejně hlad a nejlepší pak, když oběd stihnu připravit už ráno.

Sekanou z kuřecího masa točíme doma celkem často, moc dobrá je i studená do sendvičů na výlety.  Po obědě povinný odpočinek (hlavně můj) a odpoledne pak trocha práce od stolu…

Šerif už celkem obstojně maluje a píše, i když ještě neví, co píše…  …se ségrou je to zatím v počátcích, ta se vždycky někde mihne, rozhází, odejde. 🙂

Takže tam to chce víc zaujmout – třeba malování na kaštany ji celkem i bavilo. Ale asi jen proto, že si mohla poroučet, co mám namalovat.

My ženský jsme někdy fakt strašný. 🙂 Měla bych tu ještě zmínku o nových knížkách pro děti k Vánocům.

Všechny čtyři jsou moc pěkný. Pohádky na dobrou noc čteme už nyní, nevydržela jsem to. 🙂 Je tam několik tematicky různorodých pohádek, takže si vždycky jeden před spaním vybere, jestli chce nějakou z pohádek o princeznách, autíčkách a nebo si třeba troufne na strašidelnou.

Gigantická kniha s titulem Stromy je krása. Pro mě sběratelský kousek a definice vkusu.

Encyklopedii se moc těším, až budeme stránku po stránce objevovat, ta bude, myslím, bavit.

A Kouzelnou třídu jsem vybrala v rámci předškolní propagandy. 🙂

A já?

Já se snažím udržovat v pohybu, co kolena dovolí. V minulých dvou, třech týdnech jsem musela dost zvolnit, protože mě bolela a mám z toho, i díky nepříznivým rodinným prognózám (a taky kvůli škole, kde mě čekají ještě i praktické zápočty), dost respekt.

Zatím ale hlásím mírné zlepšení, zkracuji délky běhu, poctivě se protahuju a suplementuju kolagen.  Tuším, že to bylo úterý, kdy jsem vybíhala za deště a obloha nahoře se tak dramaticky a rychle měnila, že se mi v půlce na louce dostalo sluníčka a takovéto krásné žluté.

Možná až okrové. 🙂 Tak. A ještě aktuálně ze stolu… …a jedno neučesaný, přerostlý „pa“ z časů kovidových. Opatrujte se!

Ála:)