Druhá adventní…

S více jak dobrými úmysly jsem se rozhodla, že rozšířím Šerifovi/y (tady by šlo vlastně obojí, hehe) obzory a vezmu ho na adventní trhy do Bautznu…

Musím přiznat, že i díky počasí na mě ta pravá vánoční nálada zatím ještě nepřišla.

Nějak to prostě necítím.

Tak asi i proto ty trhy.

Na ty v Bautznu jsem slyšela samou chválu, která je, musím uznat, oprávněná.

Fakticky krásný město.

Bohužel se mnou Šerif názor moc nesdílel (což je z fotek víc jak patrné).

Sekl se, nespolupracoval a značně mi/nám začal adventní idylku znepříjemňovat.

Sabotér!

….

Nebyl to ale jediný incident, který vrhl malinko hořký stín na celé sobotní odpoledne.

Nevím, jestli se mi o tom chce psát.

Znovu si tu bolest připomínat.

…

Neřeknu vám, jak se to mohlo stát.

Všude hodně lidí, zmatek, chvílemi až vzteky nerudný Šerif, má slabá němčina…

To vše zapříčinilo to, že jsem zakoupila štolu.

Rozhodně jsem ji ale nazakoupila s vědomím, že stojí, kolik stála!

16 euro!!!!!!!!!!!

Kdo mě zná, musí se teď smát. Hodně smát.

(Přede mnou se ale moc nesmějte, mohla bych reagovat přecitlivěji).

Já, kozoroh, jehož celoživotní misí je úspora v tom nejširším slova smyslu, si veze domů štolu za čtyři kila.

Je mi slabo a píchá mě u srdce, jen když to píšu.

Asi ji budem muset hodně rychle sníst, aby mi nepřipomínala tu hořkou pachuť celého večera.

(Naštěstí je fakt dobrá).

….

A dneska?

Potom, co jsem odpoledne dosvačila svoji štoličku, vyrazili jsme se Šerifem ven.

Bylo krásně.

Kochačka jako blázen.

Takhle dobíjím baterky.

Vůbec bych se ale nezlobila, kdyby napadlo, aspoň na chvilku.

Pak už by ta správná vánoční přišla!

Mějte se prima!

A.)

picture