Jedeme dál.

Opět a zas jeden online pozdrav z naší karantény do té vaší! 😉

Dva týdny za námi a dostali jsme přidáno další dva.

Juch!

U mě už proběhla plná adaptace na režim mateřské. Ještěže jí mám stále ještě celkem v paži a stejně tak i fígle, jak si od non-stop lítání kolem domácnosti a dětí trochu ulevit.

Tak třeba:

Ranní výhled z okna během větracího kolečka všech našich peřin.

Vyvětraný peřiny a 4krát ustláno je základní stavební kámen dne.

Až po kofí, samozřejmě.

Dál. O víkendu jsem si dobila a přednabila baterky ranní Jedlovkou bez dětí.

Ani jsem se neráčila česat, má víra v brzkou ranní hodinu s nula nula potkavšími (jestli to slovo existuje) podnítila tuto moji skromnou fešn rebélii. 🙂

Jinak schéma klasické – rychlé uf, uf po sjezdovce na vrcholek……odkud pak výhledové chňa, chňa.

 S dobrou půl hodinkou rozjímaní – příště si sem vynesu snídani a rovnou tu i posnídám.  Po návratu domů jedno rychlé smoothie na doplnění tekutin a vitaminů.

Zpracovávám poslední zbytky mraženého ovoce, abych vyprázdnila mrazák a připravila jej na novou sběračskou sezónu.

Nasekám si do něj vždy ještě řapíkatý celer a trochu zázvoru, čímž hodně slevuji z výsledného chuťového požitku – ale rozumíme si.

Každej vitamin se počítá. 🙂

Povím to takhle.

V tyto dny doma je pro mě jakási údržba a dodržování jídelníčku daleko důležitější, jak kdy jindy.

Hodně času doma s dětma, povětšinou v teplákách, non-stop přístupu ke zdroji a bez přímé nutnosti o sebe dbát v první linii aktuálních rodinných potřeb – to úplně svádí k volnožerství, zbytečném ujíždění na sladkém a osobně už vím, že jakmile se tato anarchie moc rozjede, jsem k nepoužití.

Snažím se tedy držet pravidla vydatné snídaně, teplého obědu, sladkého s po o a zdravějších večeří.

+ nějaký mix ovoce buď v rámci smoothie a porce zeleniny v rámci salátu k obědu.

Z doplňků aktuálně sahám pouze po těch s přírodním složením.

Nově beru Veniru – mix šitý na míru pro lepší výživu pleti, nehtů a vlasů. Kůra trvá 40 dní, tak uvidíme, jestli tato doba bude stačit k nějakým viditelnějším změnám.

Lichořeřišnice zas a znova a do třetice pak Gynex – kapičky s mixem „ženských“ bylinek.

Během týdne jsme si zajeli celkem osvědčený režim, kdy po návratu táty z práce překračuju práh domu zase já a jdu se buď projít, proběhnout, případně v této době absolvuju nákup.

Na louce jsem natrhala nějaké chroští evokující velikonoční proutí domů do vázy.

Výrazně jsme také pokročili ve výsevu našich velikonočních políček.  Rostou stejně tak ambiciózně a bujaře jako ofči dětí – a já se víc jak obávám, že brzy bude muset dojít k jejich zastřižení.

Což je v karanténních podmínkách předem souzeno k jasnému (a nám už dobře známému) debaklu. 🙂  Obýváková komoda tak tedy lehce velikonočně……v jídelně taky trocha jara…

…a ještě primule coby stár konferenčního stolu.

A dočkali jsme se i pěkných dnů.

Nijak zvlášť teplých, ale slunečných ano.

Alespoň dvakrát, třikrát do týdne tak vyjíždíme autem do přírody mimo město, abychom měli změnu a těšili se pak utahaný zase zpátky domů.

Tady opět okruh v okolí Vlčí Hory.

Mám to tu moc ráda, je to klid a skoro nikdy tu nikoho nepotkám.  Tento týden jsem pekla jednoduchou a rychlou kefírovou buchtu na plech s polevou ze zakysané smetany.

Kdo by měl zájem o recept, můžu přiložit či poslat. 🙂Loučím se dnes tímto prvním letošním kvítím do vázy z louky.

Za chvíli je tu sezóna tulipánů a v těsném závěsu šeříková – ach.

Ano, i v této divnodobě se dá vždy najít něco, nač se těšit.

Třeba na šeřík.

:-).

Mějte se, opatrujte se a brzy opět zde na shledanou.

Ála.)