K MDŽ:-)

Představte si, že máte půl dne pro sebe a chcete si ho udělat pěknej.

Jak byste s ním naložili?

Jakmile se dostane takového milodaru mně, vim, že pohorky nezůstanou sedět v koutě. 🙂Ráno jsme sice vstali do -4°C, ale vidinu slunečného dne neohrozila ani jedna péřová vrstvička navíc. 🙂 V 7:20 jsem vyprovodila děti do školy a věděla jsem, že mám přesně 5,5 hod, se kterými si můžu dělat, co chci. Tak jsem si napakovala tatranku s banánem a kafe do termo hrníčku a vyrazila zkontrolovat tajné místo, kam jezdím už třetím rokem obdivovat kobereček bledulí. 🙂  Byla jsem tu brzo, ale zároveň dost pozdě na to, aby první paprsky dorazily i sem do údolí. A tak jsem se tu kochala. 🙂Užívala si ticho, zpěv ptáků a šum protékající řeky. Natrhala jsem si tu pár lístků medvědího česneku, docela mě překvapilo, že už roste.  Po kontrole políčka jsem vyrazila dál, chtěla jsem se projít do příjemné únavy. Bez dětí mi odpadá starost o nekonečno svačin, přemlouvání a remcání. 🙂 Navíc si můžu trasu plánovat dle sebe, jít si svižným tempem a delší úsek. Tato procházka mě vyšla na 17 km a bylo to mňam.:-)Toulala jsem se v okolí Polevska……a Práchně. Baf. Selfí tájm.  Po návratu dom jsem si ohřála čočkovou polívku a a přihodila jsem do ní hrst česneku. Sobotu máme dnes pomalou. Děti zalezly do bunkru. Šimon se realizoval lanovou dráhou/poštou na schodech. Táta se realizoval v hale a já v kuchyni – každej to svý. 🙂 Pečeně s br kaší, zeleninou a špenátovou polévkou. A snaha o pečené koblihy, jakože masopustní, z kterých vylezly spíš muffiny. Trochu podraz. :-))

Moc vás zdravím!

Budu se tešit zase příště, ahoj:-).

A.