Přátelé, tak už roste.
Zase!
Letos naše čtvrtá sezóna. Poprvé s ročním Šerifem, podruhé s bubnem v devátém měsíci a Šerifem, rok na to se nám tam listím obalovala plazící se Šerifka a letos všichni po svých.
No není to dojemný?
Za mě určitě je. Tyhle časosběrný rodinný fotodokumenty jsou dojárna.
Už jsem z lístků česneku zkoušela různá pesta, omáčky do těstovin, přidávala jsem jej do polévek a favoritem zůstává jednoznačně pomazánka.
Nejlepší je úplně z těch prvních lístků, má pak větší, česnekovější říz. Zároveň mi z ní ale není těžko jako po klasickém česneku a tím, že lístky nezpracovávám tepelně, obsahuje pomazánka i hodně vitaminů. A ty se po zimě jó šiknou.
Dělám ji pořád stejně – smíchám Lučinu či kostku Paloučka s lžící zakysané smetany, přidám nasekaný česnek, vlašáky a už jen dosolím a dopepřím.
K obědu jsem zbytek sběru zpracovala s noky, místo klasického špenátu.
A slibovaný dojáček na závěr.
Mějte se hezky!
Ála.)
Napsat komentář