Nevím, jak u vás, ale sever v posledních dnech zchladil příjemný a celkem i vydatný déšť.
Má odpověď tak byla celkem jasná.
Vzala jsem útokem všechny svoje prázdninové resty a bez frází a cavyků šůrovala.
Pavučinkám stop a vodnímu kameni jakbysmet!
Dětem jsem minulý týden celkem tematicky, ač nevědomky, koupila nové deštníky.
První vlnu radosti s nimi trávily noci v posteli, v druhé s nimi stavěly různá obydlí a vybíhaly při každé přeháňce odrážet kapky deště.
K mému překvapení zatím stále ještě drží.
Moc platné nám nebyly cestou do haly, kde má táta tento týden soustředění.
Schytaly jsme to cestou v takové míře, že nebylo ani chvílemi přes provazy deště vidět.
Hlavně všechno pořádně zapsat, protože proto se do tělocvičen chodí!
Jinak jsme v mezičase za sucha odbíhali alespoň na chvíli na zahradu, abychom propleli záhony po úrodě.
Lepší nás v tyto dny asi i nepotkat.
A když už jsme u té úrody, dostávám nyní všelijaký proviant z domácích zdrojů – hrušky, blumy a dokonce i rajčata.
Dělám tak co den jednoduchý salát z rajčat a trochy jogurtu, abychom si užili skutečnou chuť rajčat. A výběh v lese po dešti?
Nejlepší, co znám.
Natahala jsem sice z louky vodu skoro až po kolena, za ten klid a čerstvo trocha čvachtání stojí. Tak čvacht a pa!
Mějte se prima.
Ála.)
Napsat komentář