U babí

Ahoj všem příchozím,

o víkendu jsme vyrazili za babičkou do Brné, kam se vždycky moc ráda vracim.

Nikdy nevynecháme procházku k hradu, jejíž výhledy se horko těžko (jestli vůbec) dají omrzet.

Těším se i na zahradu, kde si můžu do pusy utrhnout, co se mi zlíbí.

Třeba takový meruňky s jogurtem a zátiším s hortenzií k snídani, to už je zážitek!

Díky slušnému počasí došlo tentokrát i na návštěvu místního termálního koupaliště, kde teplota vody dosahuje průměrně 24 °C.

Výhodou je, že na své si tu přijde každý návštěvník – úplní začátečníci se mohou svlažit v brouzdališti…

…mírně pokročilí zas, co bez kruhu ani ránu, mohou toporně lemovat obvody poloplaveckého bazénu s tobogánem.

A kdybych měla kam svou dvoučlenou pakáž odložit, vychutnala bych si svou hodinku na volný způsob v plaveckém bazéně. Ranní plavání v této padesátce, s výhledy na Labe a čerstvou vodou, má totiž něco do sebe.

Heleťte ale, beru, co je a i takovej špacír kolem řeky, nekonečné klouzání na klouzačkách a dětských hřištích je s dětma, co maj radost, radost.

Jediné, na co jsme odvykli, jsou plavky a koupací pleny, jejichž nošení je zde celkem přísně kontrolováno.

I proto jsme raději sídlili bokem u řeky, kde si děti mohly v klidu odložit.

Cesty z koupaliště jsou a vždycky byly krutý pro všechny zúčastněné.

Nohy těžký, hlad a k tomu krpál domů.

Odpadávalo to postupně a ten, kdo došel domů po svých, vytuhnul do minuty na kanapi – ve slipáčích a s legem po boku (jak jinak).

To je totiž ono – anarchie a svoboda, kvůli kterým člověk miloval a miluje svoje babičky.

Máš chuť na rybíz?

Neostýchej se!

Zbouchat k večeři u Večerníčka slané bramborové tyčinky?

Nou problém!

A že se nedá odpoledne spokojeně vyžít na ztvrdlém rohlíku pro labutě?

Omyl!

Zbořily jsme i tento mýtus.

Děti, užívejte si tyhle chvíle.

Až na ty křivý ofiny a podivnej zástřih vzadu vám fakt závidim!

A.)