Náš výlet do Anglie – část třetí

Poslední část našeho putování, den pátý.

Tentokrát jsme se rozhodli prozkoumat západní pobřeží a navštívit u toho jednu z největších pláží – pláž roku 2021 Woolacombe beach.Nekonečné písečné pobřeží, mraky lidí a taky drzých racků kradoucích jídlo z ruky.  Děti si tu skvěle vyhrály – nekonečno písku a volnost pohybu v kombinaci s vlnami, které tu měly grády, vytvořily optimální podmínky pro zabavení.  Zatímco my velký už jsme začaly být trochu vyhořelý – vlezlostí písku i davem lidí – zaháněly jsme únavu slazenou kávou a pasties – dalším typickým pokrmem. Kapsou z křehkého těsta s náplní dle preferencí. Já si dala vege verzi s bramborami, dýní a možná i batátem. Kdo ví?!  Po hromadném odpískování jsme nasedli do auta a přiblížili se k West coast path, podél které jsme si udělali menší výlet k vodopádu Speke’s Mill waterfall.  Opět se nám dostalo krásných výhledů.  Nejen na samotný vodopád…  …ale i divoký oceán, útesy a osamocenou pláž.   Další místo, které si budu navždycky pamatovat.

A snad i děti.

Aspoň jedno z nich. 🙂 Poslední den jsme se rozhodli strávit v okolí městečka, kde jsme bydleli.

Prošli jsme ho, navštívili zdejší výrobnu cideru, koupili nějaké suvenýry… …a na rozloučenou okusili fish and chips – naše poslední neodškrtnuto.

Dojíst fish and chips a zemřít – ale opravdu. Jestli se tohle dá snít v jednom, tak fakticky nevím… 🙂 Cestou zpět jsme ze silnice zahlédli Stonehenge ještě před otevíračkou, takže bez davů turistů a vstupného 600 Kč na osobu. 🙂 Domů jsme dorazili ve tři hodiny ráno po 20 hodinách cesty.

Unavený a pyšný, že jsme to zvládli.   S trochou suvenýrů. Většinou k jídlu – zásobou ořechových másel, octových brambůrek, čajů, ciderů, pomerančového džemu, sušeného manga… …a designového časopisu.

Tak.

Tím bychom měli blogovou trilogii z našeho putování Anglií kompletní.

Snad se mi sem podařilo přenést alespoň trochu atmosféry.

A já už se budu těšit zase u dalšího příspěvku.:-)

Mějte se fajn!

A.)