Dutý kámen

Pěknou neděli vám přeju:-),

včera se nám podařilo objevit další nový kousek našich končin, byť jsme jej nevědomky cestou autem do Liberce často míjeli.

Za cíl jsme tentokrát vzali Dutý kámen ve Cvikově, který se ukázal být překvapivě skvělou volbou – příjemná vzdálenost pro výlet s dětma a rozmanitý terén, který nenudí, spíš naopak.

Svižná hodinka, ve které je co vidět – a sluší mu i podzimní šmourno. 🙂 Cestou menší poznávačka obřích spadaných listů, na které jsme opakovaně naráželi, a i když nejsem nějak zvlášť zapálený (a znalý) botanik, dost mě fascinovaly.

Pomocí aplikace na rozeznávání rostlin a stromů jsme je určili jako listy kaštanovníku, které, jak jsme se později dočetli, zde byly dříve podél cesty uměle vysázeny.

Pár vzorků už se mi lisuje v knihovně. 🙂Vždycky jsem po návratu domů z venku strašně vděčná za předem připravený oběd, což je má nesmírně cenná (a zkušená) mateřská taktika v boji proti mrzutosti z hladu a nucené improvizaci v kuchyni. A že už zachránila nejednu rodinnou hysterii.

Tentokrát tedy kuřecí vývar……a pečené kuřecí prso s bramborovým knedlíkem a zelím. Odpoledne jsme se uchýlili k pečení svatomartinských ořechových rohlíčků, byť je máme s menším zpožděním. Těsto z internetu ze 400 g polohrubé mouky, 250 g másla, špetky soli a 150 g zakysané smetany připisuju a ukládám, vyšlo skvěle.

Náplň pak ze 150 g mletých vlašáků, 100 g cukru moučky a 1 bílku.

Plus nechat potěr potřít rohlajze zbylým žloutkem. Veškerá práce s vajíčky v kuchyni (loupání, potírání, rozklepnutí) je totiž strašně baví.  Jak uválet hezkej, symetrickej a rovnoměrně plněnej rohlíček bude pro mě samostatná kapitola k zopakování na příští rok. 🙂 Odpoledne jsme si vyčíhli v programu Harryho Pottera a s popcornem a zobáním u něj strávili zbytek soboty… Mám ráda tyhle obyčejný dny.

Kdy o nic nejde a vlastně jde o všechno. 🙂

Užijte si hezkou neděli!

Ála.)