Čechy krásné, Čechy mé (směr jih)

Léto bez zastávky v Jižních Čechách by bylo, přiznejme si, trochu šizený.

Cesty lemované obilím, které zdobí letní trio: vlčí mák, chrpa a rmen.

Nekonečno rybníků a malebných vísek s kostelíky a retro sámoškami.

Lidi mi tu vždycky přišli vřelejší, víc se zájmem o druhé – to my, sudeťáci ze severu, moc neznáme. 🙂 Každý rok tu poznáme další nová místa.

Tentokrát jsme zavítali do Sudoměře, kde jsme si prošli okolí monumentální, ale opravdu monumentální, sochy Jana Žižky.   Skupina dřevěných soch husitských bojovníků nedaleko 16 m vysokého Žižky.  Na oběd jsme se stavili v blízkém Písku, kterému jsme věnovali celé odpoledne.  A nejvíc jsme se tu naobdivovali písečných soch, které letos symbolizují smysly prostřednictvím osobností z antiky. Jedná se už o 16. ročník a každý rok tato výstava nese jiné téma.   Vltava nedaleko Orlíku.  Co se mi líbilo moc, ale děti zklamalo, byl výlet na Public Jukebox. Nenáročná procházka do osamocené přírody, kde si zničehonic stojí Kintnerova socha – veřejný jukebox, který má v repertoáru 100 skladeb.A teď ten důvod zklamání – jukebox nehrál. 🙂Za mě ale místo moc pěkný a samotná procházka za to stála.  Cestou domů jsme mírně naťukli oblast Brd, kterou si pamatuju z gymplácké exkurze a kam se letos ještě během prázdnin chystáme s holkama.  Za cíl jsme tak vzali ten největší mainstream, a sice lomy Amerika……a překrásný Karlštejn. A jo!

Karlštejn mám sice zaškatulkovanej jako turisticky přetíženej hrad na dosah Prahy, krásu a vznešenost mu ale přiznat musim.

My jsme si kolem něj udělali vyhlídkovou procházku, abychom se vyhnuli davům, a vlastně jsme nepotkali živáčka – přitom výhled ze žluté (louka u Hakenovy hory) je top strop.   Odtud i dnešní ahoj!

A budu se těšit zas příště:-).

Dnes si dáváme denní strategickou pauzu na vybalení – praní – vaření a zase balení.

Prázdniny, jó, prázdniny jsou řehole:-).

Mějte se fajn…

A.)