Pondělní drby

Pěkné pondělí vám přeju:-),

my jsme tento týden začali trochu netradičně. Ve školce měly dnes děti ředitelské volno, tak jsme místo tam vyrazili směr Sloup.

Chci se ještě co nejvíc načuchat babího léta a venku v přírodě se mi zdá všechno tak nějak v pořádku. Nejzdařileji tam vytěsním to slovo od „k“, které se na nás všude valí a mně už to upřímně dost vadí. Nezlehčuju, nepanikařim. Jen už je toho prostě moc a volím strategii zodpovědně vedeného distancu.

Takže ráno od nás takto za výborně…

…a stejně tak i ve Sloupu.

Zvolili jsme trasu vyhlídkovou.

Začínali jsme lesním divadlem, odtud k rozhledně Na Stráži a dále po vyhlídkové stezce přes Hraběnčinu, Hradní, Maxmiliánovu, Mikovcovu, přes vyhlídku u Turka a zakončili jsme to vyhlídkou nad Liščí dírou.

Výhledové žně v necelých čtyřech kilometrech rozmanité trasy.

Okolí Sloupu a Doks mám moc ráda, jen si jejich návštěvu schovávám přesně na dny jako byl dnešek, ideálně pracovní den mimo sezónu, jedině tak se nám to tu podaří užít v samotě.

Odpoledne jsme strávili odpočinkově na zahradě, dost možná trávíme poslední dny venku v tričku.

Natrhali jsme si pár zbylých kvítek jetelu a sedminkrásek… …a zamrazíme si je na zimu, protože třeba takový štědrovečerní přípitek se sedmikráskou v drinku, to už je pěkná snobárnička. 🙂  Pak ještě trocha zrcadlově (z)vráceného psaní… …zatímco já pokračuju v trasování a výběru míst v Českém Středohoří, která bych chtěla navštívit.

Vždycky se u toho příjemně cestovatelsky natěšim.

Část bych chtěla zažít v podzimním tónu, některé mám vytipované na jaro. Ale. Uvidíme. 🙂

 Pak je tu aktuální truhlíková fazóna, která to rozhodně ještě nebalí… …a klasika, na které stojí celé mé know-how hospodáře, totiž kytka ve váze a trocha rafinovaného cukru pro naše (ne)dokonalé životy. 🙂 Závěrem ještě malá otočka v Lidlu, ve kterém jsem objevila celkem šikovnou vychytávku – konzervovaná kuřecí prsa.

Rozhodně koupím zas, protože mít po ruce bílkovinu do rychlo salátů k večeři, když už ani na vajíčko není čas, na tom už se dá stavět nejedna improvizace. Tak jo.

Marinovanými kuřecími prsy končím svou dnešní blogovou seanci. Jdu se opětovně ponořit do Sisu, kde bych si měla zapsat rozvrh na celý rok, a ve kterém zatím dost plavu. Přijdu si za těch pět let vysokoškolské pauzy trochu jako z doby kamenné. 🙂

Mějte se prima!

Ála.)