Kap, kap, kap…

Pěkný den, přeju:-),

dnes jsme se probudili do deštivého rána.

Cejtim jeho správnost a potřebu víc jak kdy jindy.

Nemůžu se dočkat večera, až nazuju kecky, zaběhnu si svůj okruh a užiju si typicky jarní podešťovou čerstvost vzduchu spolu s explozí zelené.

Já vlastně běhání za „oškliva“ mám asi i radši.

Ticho, klid, prázdno.

Návraty domů do teplé sprchy jsou navíc o to zaslouženější.

Květináče jsem vystavila celodenní zálivce, aby si taky trochu užily…

…a naše historicky první tři home grown tulipány jsem po pár dnech slávy v záhonu šmikla do vázy.

Na podzim jsem koupila pár cibulek, abych si ozkoušela, jestli to fakt funguje a ono jo.

Zvládnu to i já, což mi nesmírně přidalo na mém zahradnickém sebevědomí a už nyní plánuji expanzi na příští rok.

A jak k sobě poslušně barevně ladí?!

Nemám slov!

Včera jsem napekla v dortové formě ovesnou placku, kterou si plánuju vyřešit snídaně na pár dní dopředu.

Taková vlastně pečená ovesná kaše smíchaná navíc s vejcem.

Plackovou verzi si ještě potírám arašídovým máslem a dozdobím ovocem.

Výborná a opravdu praktická záležitost!

No a protože jsem už měla rozpálenou troubu a v šuplíku zbytek mandlí z Velikonoc, rozhodla jsem se pro zbytek rodiny upéct mazanec.

Těsto mi nějak podezřele hodně nakynulo, což mě zahnalo do kouta a byla jsem tak nucena umotat vánočku.

Trochu sezónní trapas, ale na to se nehraje.

Na závěr fotka kvetoucí louky z včerejšího ranního výběhu.

Kousek odtud vždy potkávám srnky.

Nádhera.

Tak jo, díky za pozornost:-).

Mějte se pěkně!

Ála.)