Sarténe.
Město s dlouholetou tradicí krevní msty a údajně nejkorsičtější město.
Nabídlo nám mnoho útulných zákoutí.
Já osobně, kdybych tu byla bez dětí a nepanovala taková vedra, věnovala bych průzkumu měst, která jsme navštívili, více času. Protoulala bych každou uličku, sedla si na dlouhý kapůčo do tý nejmalebnější kavárny a jen bych čučela. A ještě bych nakoupila zbytečně moc suvenýrů. Na který naštěstí nebyl moc klid. 🙂 Po Sarténe jsme se schladili na pláži Campomoro, kde byla ta nejprůzračnější voda. Ha!
Bazén, nebo moře? 🙂 Moře je nejsprávněji! Výšlap na janovskou věž, která se vypínala nad pláží.
Jak jsme vygooglily, janovské věže, které jsou na ostrově poměrně rozšířené, měly obrannou funkci. Chránily ostrov před piráty. Další z výletů – tentokrát zpět do hor, do L’ospedale na vodopád Piscia di Gallo. Smočit hlavy! A odpolední zasloužená koupačka na jedné z 10 top pláží světa – Palombaggia beach.
Tady za mě, jak jsem očekávala, mírné zklamání. Moc lidí. 🙂Baf!
Bjůty odpolko na pokoji. 🙂Na pokoji v Proprianu, kde byl náš druhý strategický bod.
Hotel byl nadesignovaný ve stylu ponorky… ..a tak jsme si nenechaly ujít jedinou příležitost k vtípku – koupelna s kukátkem a zeleným osvětlením si říkala o celou sérii. 🙂Nákupy perlivé vody, nektarinek a baget v překlimatizovaných marketech, které se staly příčinou vzniku angíny hlavní šoférky.
Naštěstí až předposlední den. Beach day.
Bábovička day a day, kdy jsme se pěkně přismahli. 🙂 A tady už Bonifacio.
Jižní část ostrova, ze kterého lze dohlédnout na Sardinii. A taky je tu hlavní atrakce – do útesu vytesané schody krále Aragonského, na které vás nepustí bez helmy. Z Bonifacia na nedalekou pláž Tonnara. Na které byly, krom medúz, i pozůstatky janovské věže. Teplíčko?
Tak, že si od volantu popálíte bříška prstů?
Ano, existuje!Tady už přenádherné Corte v horách, které jsme navštívili během přejezdu do severní Bastie. Poslední snídaně v Bastii před naloděním. Nabrat síly na hodinu a půl dlouhé čekání na trajekt v autě na přímém slunci…:-)A poslední loučení s mořem:-)Noční zastávka v italském Mekáči na Happy meal, coby tradiční, zážitková tečka za naší dovolenou. 🙂Tak.
Uff.
Odvyprávěno bychom měli a teď už zpět do prázdninového režimu:-).
Čeká nás několik dní doma, které musím nutně věnovat domácnosti a zahradě, neb nás tu čekají nějaké novinky…
Těšte se!
Já se zas brzy ohlásím:-)
Mějte se fajn a brzy navi!
A.)
Napsat komentář