Srdečně ze Srdova

Občas dostanu nápad, který nestojí zrovna na racionálních základech, ale musim ho nutně zrealizovat.

Nevím proč, ale je tak.

Minulý víkend se tak ráno za jasně viditelné inverze od nás z výšin stalo a já zlákala rodinku na celodenní výlet do Českého Středohoří na Srdov.

Nastudovala jsem si den předem několik předpovědí, vyhodnotila data z panoramatických webových kamer z Milešovky jako naprosto klasicky inverzní, totiž že jedenáctá mlhu rozpouští a my si tak vrcholově a za jasna poobědváme naše ráno smažené řízečky.

(Ráno od nás).  Prostě.

Měla jsem to vypočítaný a byla jsem ready.

Ale byla jsem ready jediná. 🙂 Poklice jak fík a bláto, až nám to pod nohama mlaskalo.

A nerozhodla ani třináctá, ani čtrnáctá hodina.

A já myslím, že toho dne ani patnáctá, ani šestnáctá – ale to už jsme byli na naší 100kilometrové cestě zpátky domů.:-)

(Jo, ještě jsme trochu špatně zatočili). Na vrchol jsme se ale přeci jen vyškrábali, i přes za krkem spící lejdy, která mi celou cestu chrápala do ucha. 🙂Tak takto vypadal náš fail trip roku 2020.

Snad jste stáli toho dne na správné straně inverze. 🙂

Výletům zdar, zážitkům dvojnásob.:-)

Ála.)