Kulturní den

Ahoj všem, pěkně vás zdravím:-),

usilovně pracuju na tom nemyslet, co se děje ve světě.

Dostala jsem se do stádia, ze kterého vlastně nevím, jak ven – jakákoliv aktivita zdá se být zbytečná, radost nezasloužená a pohoda, ve které žiju, nespravedlivá.

Zaháním tyto sebekacířské myšlenky rutinní prací buď doma, nebo v práci – tam mi to jde nejlíp. V týdnu jsme se dočkali několika slunných dní, byť ještě teplotně poměrně při zemi.

V pátek napadl sníh a víkend se nesl opět v podzimně-zimní šedi, která mi od listopadu po únor splývá v jeden táhlý měsíc.  Vyzbrojila jsem se proti ní (=šedi) narciskama a po dlouhé době jsem dostala chuť na poctivý tvarohový koláče.  Se kterýma jsem si pak sedla za okno a pozorovala nad hrníčkem kávy, jak mizí poslední stopy sněhu, který v březnu jakoby úplně ztratil na své atraktivitě.  A abychom nedřepěli doma celý den – a taky proto, že na ven to ještě moc není – oblékla jsem děti do čistého, natřikrát je vrátila pro neděravý ponožky, a vyrazili jsme za místní kultůrou.  Nejprve jsme vyrazili do šluknovského zámku, kde jsme si prošli zahradu… …a taky výstavu fotografií nadějných fotografů zdejšího regionu.  Pak jsme se přesunuli na odpolední zákusek a horkou čokošku s marshmallow do kouzelné kavárny Stodoly v Rumburku.

Šerif se dostal z čokolády do mírného stresu, neboť byl zaskočen vrchní šlehačkou a vlastně i těmi pohozenými marshmallow, a tak ho vysvobodila nejdřív Aňa, která si šaty komplet zlila jahodovým džusem, a pak i já – když sem ho z čokoládového zajetí propustila a poslala ho si objednat džusík.  Jinak se zde oba celkem zaměstnali, a tak jsem měla čas se kochat nápaditým interiérem a užívat si detailů, na které se zde myslelo.  Poslední smečí našeho kulturního dne pak kino zastávka, kde jsme si za dvou naditých popcornů užili povedenou Bambitku číslo dvě. Z víkendového obědového menu pak velmi jednoduše:  Vepřová kýta na šťávě s bramborem. A krůtí na mrkvi s bramborovou kaší.

…

Víc toho dnes nemám, mějte se…jak jen to půjde:-).

A.)