M.Í.S.T.A

Vždycky, když navštívíme nějaký nový místo, cítím radost.

Přijde mi to jednoduše SMYSLUplný.

Poznávat.

Být u toho venku na vzduchu.

A v pohybu.

Vlastně je to čas, kdy jsme nejvíc spolu. Povídáme si, neodbíhám, nesleduju telefon. Občas se i ze srdce vzteknem, abychom se mohli vzápětí udobřit.

A vystrčíme paty z domu, abychom se tam zase mohli těšit.

Takovej náš výletnickej kolorit. 🙂

Teď už ale:  Tiské stěny. Děčínský evergreen a konkrétně pro nás malý okruh s 19 zastaveními, který byl tak akorát pro děti. Míra schodů, skalnatých průlezišť, terénu odpovídala přesným parametrům šik výletu.    Který jsme si protáhli ještě o nedalekou zříceninu hradu Blansko. A i tady vládne romantika. Kouzelné výhledy, opuštěnost místa – mně na míru. 🙂  Za koupáním jsme letos už po několikáté vyrazili do kytlického lesního koupaliště.  Na takovéto bábovičkování, cachtání a průzkum okolního lesa ideální. Moc se nám líbilo i na vyhlídce Na zámečku ve Vysoké Lípě.  Kam jsme se v prošli v podvečer a měli celou cestu Růžák po svém boku.  Výhled na Vysokou Lípu.  Dál tu máme Janov, kde jsme prozkoumali: …roztomilý rybník s dobrodružnou lávkou z pet lahví od piva, které jsme víc nevěřili než věřili:-)…  …a též i sousedící zachovalý větrný mlýn……a nejhorší pak na konec – zdejší rozhledna. Tam vás fóbie nemine, ani pokud zatím žádnou nemáte. Štíhlá, ve větru se pohupující, velmi poctivě točená a s prosvítajícíma schodama. Tam se vám dolů dítě snášet nechce, to mi věřte. 🙂Značně přívětivější je Luž s poměrně čerstvě vystavenou rozhlednou. A já musím říct, že výhledy, které se z jejího vrcholku nyní naskýtají, jsou špica.  A ještě jednou západ z Křížového vrchu u Rynartic.  A tím i: výletům zdar!

Mějte se pěkně:-)

A.)