Moře všeho

Jsme zpátky.

Náš týden u moře je za námi.

Šerif se Šerifkou poprvé okoštovali, jak chutná moře.

Navíc na místech, kam jsme s našima jezdívali po dobu mého dětství.

Bylo to krásnejch a intenzivních 7 dní, během kterejch mi (zase) došlo, jak moc důležitý je vyjet za hranice, aby byl čovek schopnej vidět věci v jinejch souvislostech.

A to je asi tak jediná kloudná věc, kterou jsem ze sebe schopná dostat.

Peru se s chorvatským jet lagem (haha) a poletuju doma jak zmatená včela.

V prádelně mám hromadu prádla, lusky mi sežraly mšice, jahody srnka a pár džemů chytlo plíseň.

To sou vyhlídky!

Tak, nádech, výdech a já jdu pokračovat v adaptaci.

Mějte se fajn a brzy zase tu!

Ála.)