Dny jako tyto jsou pro mě vrcholem životního štěstí.
S časovým posunem se ráno smiřuju výhledem, který se mi naskýtá přímo z pracovny. Krása tady na severu, co?
Nešizená snídaně je pro mě základ dne. Pakliže se zadaří i esteticky, požitek to jen násobí, rozumíme si:-).
Po snídani, drobném šolíchání domácnosti, abychom se vraceli do relativního čista, oblíkám Šerifa, balím svačinu, auťáky a košíček.
My totiž vyrážíme na první letošní sběr medvědího česneku.
Šerif chápe podstatu sběru a přidává ruku k dílu.
Sem tam přihodí i nějaký ten bonus v podobě větývky či jehličí.
Já tak získávám čas a sbírám všechno, co se mi líbí.
To abych se i letos mohla pustit do výroby česnekového pesta, které bude mít nebývalý říz – první jarní dávka totiž pořádně píše.
Cestou domů, s ukojenou sběračskou potřebou a plným košíčkem, chytáme lelky v okolí a já se dmu pýchou.
Vždycky jsem si totiž strašně přála mít kluka, co má špinavý tepláky a kapsy plné kamínků.
Snad jsem na vás přenesla alespoň trochu té jarní nálady!
Pěkný den mějte!
A.)
picture
Z toulek:-)
OTEVŘENO:-)
Přitvrdili jsme
Vrchol. Léta.
Napsat komentář