Pěkně vás zdravím:-),
nevím, jestli jenom to naše, každopádně letošní září u nás fakt píše.
Vlastně mám pocit, že od června, kdy jsem odjela na týdenní soustředění do školy, na které navázalo zkouškové, prázdniny s dětma, posléze nástup do nové práce, nástup do první třídy, který nám zkomplikovala Šerifova mononukleóza s měsícem domácího léčení, jsem se nezastavila. Spolu s předcházející dvojitou kovidí sezónou, kdy jsme byli hodně doma, bez hlídání, školek, nonstop hausfrau péčí – však víte – to všechno můj pocit hodně zintenzivnilo.
A tak……když jsem si v sobotu ráno přivstala a vyšlápla si Jedlovku, bylo mi zase neskutečně lehce. Teplý vzduch zářijového rána, ticho a hrstka zbylých vrcholových borůvek.
Jakoby všechny povinnosti a starosti dní byly na kopci lehčí, menší, snesitelnější. Vlastně největší úlevou pro mě byly výsledky kontrolních testů.
Šerif je již oficiálně zdráv a tento týden ho čeká druhý „první školní“ den. Pomalu tak z diety přecházíme ke kostičkám čokoládky, zařazujeme denně procházky do přírody a dny jsou hned veselejší.V pátek jsme vyrazili na louku pro šípek, který jsme pak večer nasekali na čaj. Mně dorazil balíček podzimních kousků, které jsem ukořistila během týdnu slev.Zatímco nálepky vyčkávají na svůj adventní čas, koberec zas na nový gauč… …domečky už velebí poličku v obýváku. „Mámo, dáme selfíčko?“
A Aniččina večerní ukládací palačinka. 🙂Dokud počasí přeje, tak kávička jedině z terasy. 🙂 Víkend se nesl v duchu narozeninových příprav.
Že nám vyjde počasí na tričko a budeme moc sedět celé odpoledne venku – za to fakticky dík!
Na čihadle.
Už jedóóu??A neslzely mi toho odpoledne oči jenom z přímého, čerstvě odpoledního sluníčka, ale i z dárků dětí, které si dary připravily na mě zcela nezávisle.
Šerif mířil vysoko. Ten se nebál vsadit na tematickou lego konstrukci – jak jinak než basketbalový koš.
A neopomněl jediný detail – síťku z provázku.
Anička to pojala daleko pragmatičtěji a nebála se inspirovat dobou.
Rouška v basketbalovém designu – takovou jen tak nenajdeš. 🙂 Darovaná slunečnice.
Kráska. Tak na dřinu dní a to hezký, co i tak přináší.
Protože takový svítání si o moudro na závěr samo říká. 🙂
Mějte se pěkně, držte se a brzy opět na viděnou.
A.)
Alena says
Tak to je moc dobře, že je Šerif už zase v sedle. Taky jsme měli poslední zářijový vikend oslavu a seděli jsne venku do tmy, bylo to parádní, nejlepší na tom všem! Tak všechno nej a díky za twnto krásný blog! To je pro mě vždycky pohlazení, chodím sem už tak dlouho a nikdy nezklame! Mávám z Liberce. A.
Alena says
Zdravím Liberec a moc děkuju. I přes to, že si blog píšu tak nějak vlastně pro sebe a nezakládám si na slávě, vždycky mě potěší, že dělá radost i dál. Přeci jen sdílená radost, dvojnásobná radost. Tak i já díky a hezké říjnové dny přeju. 🙂