Pěkný čtvrtek, přeju!
Po včerejší cestě z angličtiny domů, ve vánici a za tmy, jsem byla dneska dost ráda, že s dětma nikam nemusíme.
Celé dopoledne sypalo. Zpoza oken je to trošku jiná romantika, než-li býti se sevřenýma půlkama účastníkem silničního provozu.
Napekla jsem tak alespoň zásobu ovesných sušenek.
Odpoledne proběhla snaha o procházku do lesa. Šerifku nadílka nijak neohromila a rozhodla se nehnout z místa.
Pár neochotných kroků sice proběhlo, po půlhodině jsem to ale 200 m od baráku vzdala a otočili jsme to domů.
Nemluvim s ní ještě teď, sabotérka!
Ale jinak kafíčko, kytička, děravá ponožka a…znáte to!
Konec dnešního hlášení.
Ála.)
Lenka Malichová says
Aleno, vy to tam doma máte fakt krásný. Já pořád bojuji s takovým pracovním nepořádkem, Jsem duší spíš minimalista, ale to se nějak neslučuje s tím, že mám doma dva chlapečky a jednoho chlapa a jednoho štěně chlapečka, z kterého vyroste menší obluda :-). No, říkám si, že musím být za to všechno ráda, protože až mi ti dva zatím v celku malí odejdou, budu mít naklizeno, až mě to bude mrzet… Ale stejně ten pohled na uklizeno mě neomrzí!!! Mějte hezké dny plně sněhu – to já u nás v Polabí asi už pořádně nezažiju… Lenka
Alena says
Dobrý den, děkuju za zastavení!
Tomu říkám řádné testosteronové obležení:-). Však, víte co, všude je to stejný, já si jen ty chvilky načančanosti umím nafotit a užívat i v těch mini dávkách:-).
Jinak přeju trochu bíla i do Polabí!
A.)
Lenka Malichová says
Díky za uklidnění. Mějte prima dny a dnes zkusím ovesné sušenky dle vás. Kaši máme rádi a myslím, že sušky přijdou velmi vhod…
Lenka
Alena says
Rádo se stalo! Vyzkoušejte, věřím, že nezklamou a pochutnáte si na nich:-)