Šerifovy první..

…Vánoce!

Letošní Vánoce byly jinačí.

Za prvé se mi, a to asi hlavně díky počasí, nepodařilo dostat na tu správnou, vánoční vlnu.

Za druhé to byla Šerifova vánoční premiéra.

Samo, že nic nechápe. ALE!

Pochopil, že když dělám Jééé, rozsvicuju světýlka a má se smát.

Pak taky sám vycítil, že se má radovat, když rozbaluju moje/jeho/naše dárky. To mu fakt šlo.

Naopak nevycítil, že když dávají pohádku, má se stáhnout do ústraní a edukovat se hračkami k tomu určenými.

Hodně jsme chodili. Různě. Někdy do lesa, někdy za určitým cílem.

Třeba na nedaleky mlýn Světlík. Ten je fakt krásnej!

I v lese se ale dají najít fascinující jevy.

Dřevíčko z poraženého smrku jsme si odnesli domů.

Občas si ho očuchám, tak trochu na tajňáka – abych nebyla za úchyláka, protože vůně čerstvého dřeva je prostě nej.

V lese se mi skvěle přemýšlí. O sobě, svých plánech.

Zde se momentálně rodí i nová kolekce do eshopu, isnpirovaná právě lesem.

Pokud Šerif dovolí a síly mě neopustí, v únoru by mělo být pro vás vše nachystané.

Díky tomu, že jsme byli doma nezvykle dlouho pohromadě, využívala jsem možnosti hlídání, kdy se dalo.

Abych se mohla navléknout do legínků, obout kecky a jít běhat.

Prostě běžet. Mít naprostou anarchii a alespoň na chvilku být sama se sebou.

Jo, strašně jsem si tim odpočala.

I proto doufám, že se mi nadále podaří takhle vyběhnout minimálně dvakrát do týdne.

A jedno spící zvižátko na konec.

Takhle ho mám nejradši:-)).

Tak to byly naše Vánoce.

Mějte se fajn a užívejte posledních dní volna!

A.)

picture