Středohoří mi nedá spát.
Vracím se sem na etapy, abych prozkoumala každou jedinou vyhlídku, spatřila Milešovku ze všech možných i nemožných úhlů a zromantizovala si (aspoň na chvíli) své představy o životě.
Kdybych mohla, protoulám se tu týden v kuse, protože jaro je tu nejkrásnější. Louky kvetoucích petrklíčů, předzahrádky domů plné narcisek, hyacintů a sem tam už i tulipánů. A v pozadí neokoukatelná scenérie kopečků. Och! Jestli já bych z rodičovské neměla plynule navázat na penzi. 🙂
Tentokrát tedy Hradiště v Hlinné – odkud panoramatický koblížek a navazující Holý vrch, kde už se trochu zamráklo, ale cíl spatřen. Chráněné volně rostoucí koniklece symbolicky v klecích, abychom je my, lidi, a zvěř neponičili.
Do třetice pak vyhlídka Skalka, taková pohodová minituristika. Pro děti bez nálady ideál. 🙂 Hradiště. Holý vrch. A cestou na vyhlídku Skalky. Mějte pěkný dny! 🙂
A.)
Napsat komentář