Anglie

Ahoj, pěkně zdravím – nezvykle úterně. 🙂

Jenže ono to nesnese dalšího odkladu.

Náš školní zájezd do Anglie už je úspěšně za mnou a já jsem se zase utvrdila v tom, jak je Anglie krásná.

V hodinách, když bereme druhý kondicionál, se už ne moc originálně ptám, kde byste chtěli žít, kdybyste se museli odstěhovat.

A já mám jasno.

If I had to move, I would move to England. 🙂Základ na cestu jasný. Čtečka a jídlo. Nejvíc jsem to vychytala proteinovýma palačinkama k snídani. Ty bodly a zároveň hezky zasytily.  Toto byla moje čtvrtá návštěva tady za kanálem. Stále je tu toho tolik, co objevovat. Třeba upršený Hastings. Který nás uvítal pláží nezvykle štědrou na mušle a taky pašeráckými jeskyněmi, kde jsme mohli blíže nahlédnout do tohoto ne tak moc dávného byznysového odvětví. Pančelka se občas zapomněla u čehokoliv kvetoucího…ale jak se ukázalo, všichni si brzy zvykli..-) Tady už slavná bitva u Hastings……a tradiční scones, který musim co nejdřív upíct. 🙂 Další den jsme načali návštěvou Arundel castle. Romantika kam se podíváš.   Odpoledne jsme strávili v přímořském městě Brighton. Zdejší molo si pamatuju ještě z gympláckých let, novinkou pak atrakce v podobě I360 – výškové rozhledny.  Tady se mi líbilo moc.  Brightonský Royal pavilion……s nenažranou veverkou……a dvěma  stejně tak nenažranýma účama. 🙂

Moje první fish and chips, ze kterých mi nebylo špatně a byly naprosto výborný. Třetí den jsme se vydali trajektem na ostrov Isle of Wight.  Procházka po pláži a návštěva paláce, kde zemřela královna Viktorie.  A ještě hezčí, za mě asi úplně nejhezčí, procházka po útesech k The Needles.   Poslední den jsme splynuli s davem v Londýně.

Vždycky mi přišlo, že Big Ben je jedna z mála památek, která vypadá ve skutečnosti líp jak na fotkách.

Je fakt krásnej.   V rámci osobního volna jsme se podívaly do Národní galerie, kterou jsme zdaleka nestihly celou. Existuje působivější zakončení výletu, než je samotná jízda na London Eye s výhledem na celý Londýn?Já říkám: NE! 🙂 Řeknu vám, že učiteli se zas tak často nepoštěstí, aby měl pocit, že jeho práce má smysl.

A já ho tady pocejtila. Přesah do života.

Třeba se na základně tohoto týdne někomu změní perspektiva a bude nahlížet na svoje možnosti a svět zase trochu z jinýho úhlu.

A třeba mi už taky konečně začnou věřit, že předpřítomný čas fakt je!:-)

…..

Ať máte hezký dny.

Budu se těšit zase příště.

Ahoj:-)

A.)