Asi milión mínus jedna fotek toho, jak jsme si užili letošní první Jedlovku v tričku.
Rozumíš – kraťásky, dalekohledy, špinavý tríčo, sváča a jde se.
To všechno v jeden nenápadný podvečer všedního dne, který si říkal o svou běžnou dávku všednodennosti.
My na to ale: „né“, a tak jsme si jen tak sami pro sebe čuchali vůni letního večera v revíru jménem Jedlová.
A já vlastně bývám málokdy víc spoko. 🙂 Moc vás jinak zdravím!
Nacházím se opět v obležení seminárních prací, tentokrát zabředlá v tématu pohybové skladby s šátkem, což je s mým nesmyslem pro rytmus, znalostí názvosloví a počítáním taktů trochu psycho, ale nebojte!
Jen co se zbavím tohoto neštěstí, se zas přihlásím!
Takže na místa, á-dva-tři a naskle příště:-).
A.)
Napsat komentář